Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Letadla mohou létat na trávu, mohla by tak získat nulovou uhlíkovou stopu

Letadla mohou létat na trávu, mohla by tak získat nulovou uhlíkovou stopu
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

23.11. 2022 · Pavel Daněk

Posekáme louku a letíme... I tak by mohla vypadat budoucnost letecké dopravy. Aktuální nestabilní situace na trhu s ropou a současná klimatická krize vyvíjí tlak na hledání alternativních zdrojů energie. Letadla na elektrický pohon jsou zatím stále hudbou budoucnosti a i kdyby dnes byla tato technologie naprosto vychytaná, tak stále bude trvat kompletní přechod na nový typ letadel. A to neřeším…

Posekáme louku a letíme... I tak by mohla vypadat budoucnost letecké dopravy. Aktuální nestabilní situace na trhu s ropou a současná klimatická krize vyvíjí tlak na hledání alternativních zdrojů energie. Letadla na elektrický pohon jsou zatím stále hudbou budoucnosti a i kdyby dnes byla tato technologie naprosto vychytaná, tak stále bude trvat kompletní přechod na nový typ letadel. A to neřešíme stopu, kterou zanechají na planetě ony baterie potřebné pro provoz letadel a to, kde se bere energie dodávána do elektroletadel.

Vědci tak přišli s jiným řešením. Spásou by mohla být ozdobnice, kterou možná znáte pod názvem sloní tráva. Jedná se o rostlinu, která je schopna dorůstat velikosti až 4 metrů bez nutnosti zalévání i na nejchudších půdách, kde lidé nejsou schopni nic užitečného pěstovat.

Právě z této trávy by se vytvářel ethanol, který by mohl pohánět letadla. Podle studie publikované v časopise Nature Sustainability, Je možné takto pokrýt kompletní spotřebu paliva pro celou leteckou dopravu v USA a mají v ní také vytipované lokality pro pěstování této plodiny. Letecká doprava v USA tvoří 25 % světových emisí způsobených leteckou dopravou.

Samozřejmě můžete namítat, že spalováním ethanolu vzniká také uhlíková stopa. Nicméně jeden aspekt je ten, že na rozdíl od ropy se jedná o obnovitelný zdroj a na druhou stranu rostliny, když rostou a vytváří své tělo, tak právě čerpají CO2 ze vzduchu a zabudovávají ho do svého těla. Růstem této trávy tak z atmosféry odčerpáme více CO2 než do než vypustíme spálením ethanolu.

Stejný metoda by zcela jistě šla aplikovat celosvětově. Jaký dopad to bude mít na cenu letenek? Pravděpodobně nijak velký. Současná cena takto vyrobeného ethanolu by byla kolem $4 za barel. Cena leteckého paliva se pohybovala většinou kolem $2 za galon, ale letos vyšplhala až na $5. Otázkou je jestli někdy v budoucnu klesne opět níž. Výhodou ethanolu je nejen jeho obnovitelnost, ale také cenová stabilita, která nebude tolik závislá na zemích vyvážejících ropu. Pěstovat ozdobnici a vyrábět z ní ethanol můžeme v jakékoliv zemi.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0