Středověké prakticky pro dobývání kosmu
Už ve středověku se do stavebního materiálu přidávala zvířecí krev. Protein albumin, obsažený v krevní plazmě, funguje jako skvělé pojivo, které zlepší pevnost materiálu. Inženýři se tak inspirovali ve středověku pro hledání možných futuristických materiálů pro stavbu kolonií mimo Zemi. Vyvést každý kilogram materiálu ze Země je velmi finančně náročné, a krev si každý budoucí kolonizátor tak jako tak poveze s sebou a postupně si ji může dovyrobit.
Krev, pot a slzy
Budou tedy muset budoucí kolonisté doslova potit krev a probrečet celé dny, aby měli na dům?
Skvělou náhradou za krevní albumin by mohl být bramborový škrob. Ten když se smíchá s lidskými slzami, potem či dalšími tělními tekutinami a s horninami Marsu (či Měsíce), tak vytvoří materiál, který pevností předčí i náš beton. Výhodou je, že brambory by mohly růst i v marsovské půdě. Stačí si tam tak dovést jen pár kousků a postupně si je namnožit. No a když už budou astronauté zemědělčit, tak si rovnou mohou setříti pot a využít sůl z nej jako další složku pro vesmírný beton.
Ve chvíli, kdy smícháme bramborový škrob, marsovskou půdu a sůl z potu nebo slz, tak získáme beton, který je dokonce pevnější než ten, který bychom vytvářeli z krve. A dobrou zprávou je, že měsíční regolit je pro tvorbu tohoto materiálu ještě o cca 25 % vhodnější než marsovská půda. Brzy se tak možná dočkáme prvních farem na Měsíci.
Zdroje k hlubšímu bádání
Blood, sweat, and tears: extraterrestrial regolith biocomposites with in vivo binders