Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Mars měl v minulosti prstence a bude je mít znovu

Mars měl v minulosti prstence a bude je mít znovu
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

2.7. 2020 · Pavel Daněk

Když se řekne planeta s prstencem, tak se pravděpodobně většině z vás vybaví Saturn. Podobné prstýnky měl však v minulosti i planeta, na kterou se nyní upínají zraky celého lidstva, Mars.

Jak na to přišli? Odpovědí jsou dva měsíce Marsu, Fobos a Deimos. Vědci se již delší dobu zajímají o původ těchto měsíců. Mohlo by se jednat o zachycené tělesa (tomu naznačuje jejich tvar), pro ty je ale velice typická hodně excentrická eliptická dráha. Což bohužel není případ ani jednoho z obou měsíců. Jejich orbita je téměř perfektně pravidelná. To nahrává teorii, že právě tyto měsíce vznikly z prstenců, které Mars měl v minulosti.

A nejen to, ale díky právě této pravidelné dráze a díky tomu, že se Fobos k Marstu neustále přibližuje, bude pravděpodobně za cca 70 000 000 let tak blízko, že jej roztrhají slapové síly. Vytvoří tak opět nový prstenec.

Zdroj pro hlubší bádání

Mars měl zřejmě kdysi prstenec – a bude ho mít znovu

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0