Plasty samotné problémem nejsou. Problém mohou vytvářet plasty, které se pomalu rozkládají. Mění se totiž na několik set nanometrů velké částečky (okem nepostřehnutelné). Ty pak putují s potravou do našeho těla, kde se podle nové studie hromadí.
Právě studie nizozemských vědců naměřila mikroplasty v krvi 17 zdravých dospělých jedinců z 22 testovaných. Ano nejedná se o každého člověka, ale procento je poměrně vysoké.
Nejvíce se obáváme, že by mikroplasty mohly reagovat s buňkami v našem těle a ovlivňovat jejich funkci a tím i orgánů. Dále se mluví o možném navázání na červené krvinky. Tím by mikroplasty mohly zhoršit či zamezit distribuci kyslíku po těle a naopak odvádění toxického oxidu uhličitého ven z těla.
Nejčastějšími látkami v krvi byly PET (obsahuje většina jednorázových plastových láhví), polystyren (pravděpodobně každý si už donesl domů jídlo v polystyrénové krabičce) a polyethylen, který tvoří především nákupní tašky.
Všechny tyto položky jsou v kontaktu s potravinami, které konzumujeme a pijeme. Často jsou v nich i dlouhodobě skladovány.
Nyní probíhají další studie zkoumající případné negativní dopady. Ovšem kumulování čehokoli cizorodého v těle nebude nikdy to pravé.
Zdroje k hlubšímu bádání
Discovery and quantification of plastic particle pollution in human blood