Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Může nám Slunce vyřadit veškerou elektroniku z provozu?

Může nám Slunce vyřadit veškerou elektroniku z provozu?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

21.9. 2024 · Pavel Daněk

V září roku 1859 vědci vůbec poprvé zaznamenali sluneční erupci. V tu chvíli však netušili, co nastane už za pár hodin. Telegrafní systémy, takový internet tehdejší doby, napříč Severní Amerikou a Evropou kompletně zkolabovaly. Telegrafní sloupy začaly jiskřit a způsobily nejeden požár. Může se podobná situace zopakovat? Jaké by mohla mít důsledky v moderním světě?

Nedávná minulost

Carringtonská událost byla jednou z nejsilnějších slunečních bouří, kterou lidé zaznamenali. Nicméně existují důkazy, že v minulosti se naše planeta setkala s mnohem extrémnějšími bouřemi. Ukazují to analýzy množství radioaktivního uhlíku C-14 v letokruzích stromů.

Sluneční bouře totiž zvyšuje množství tohoto radioaktivního uhlíku v atmosféře a ten se ukládá do dřeva dlouho žijících stromů. Navíc z letokruhů stromů lze také lépe určit, v jakém roce došlo k oné bouři. Kombinace těchto dvou způsobu měření stáří může pomoci také k lepší kalibraci obecného radiouhlíkového datování, které bývá právě bouřemi zkreslené.

Extrémní historie

Podrobné analýzy ukázaly, že v letech 993, 660, 5 259 a 7 176 před naším letopočtem došlo k silným slunečním bouřím. Ta nejextrémnější přišla před cca 14 370 lety, tedy ke konci poslední doby ledové. Všechny tyto bouře byly mnohem silnější než ta před 200 lety a vzhledem k historii Země se odehrály v poměrně nedávné minulosti. Je možné, že přijdou znovu?

Co se stane nám?

V historii si naši předci těchto bouří všimli maximálně díky zvýšenému množství polární záře na obloze a pravděpodobně se celou událostí kochali, nebo se jí děsili. V moderní technologické společnosti by byla situace podstatně děsivější. Na oběžné dráze by došlo k vyřazení většiny satelitů až na ty na nízké orbitě Země, kterou chrání dostatečně magnetické pole Země.

Současně by došlo k poškození energetické sítě, obdobně jako to dříve schytala ta telegrafní. Obnova by rozhodně nebyla jednoduchá. Dokážete si představit společnost, ve které přestanou z hodiny na hodinu fungovat veškeré elektrické spotřebiče a zařízení? Tento moment může nastat takřka kdykoliv.

I proto je pro lidstvo nesmírně důležité zkoumat historii výskytu těchto událostí a pečlivě monitorovat chování Slunce, aby bylo možné případnou bouři včas předpovědět, a upozornit tak provozovatele elektrických sítí na blížící se black-out. Jen tak budeme schopni dostatečně celou infrastrukturu ochránit a předejít řadě tragických nehod a možná i kolapsu civilizace.

Otázkou nyní není, jestli taková bouře přijde, ale kdy k ní dojde. A až k ní dojde, tak doufejme, že budeme připraveni a užijeme si nádhernou polární záři na většině území Země a že nedojde k zániku civilizace.

Zdroje k hlubšímu bádání

Duration and extent of the great auroral storm of 1859

Extreme solar storms and the quest for exact dating with radiocarbon

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0