Co stojí za táním vrcholků ledovců?
O tání ledovců na Antarktidě jste v posledních letech mohli číst z mnoha zdrojů a nejspíše vás to nepřekvapí. Vědci by se nad tím běžné také nepozastavili. nicméně ledovce tály doposud spíše v přízemních a přímořských oblastech. Aktuálně bylo pozorování, že led ubývá i na vyvýšených vrcholcích.
Můžou za to nečistoty, které se uvolnily po odhalení pevniny, která byla dříve pokryta ledem. Tyto nečistoty z vysušené půdy vítr rozfoukal po vrcholcích ledovců. Dále už zapracovala fyzika. Tmavé nečistoty mají tu funkci, že pohlcují teplo ze Slunečního záření a ohřívají své okolí. Tím vrcholky ledovců začínají tát.
Unikátní ekosystém, jehož ochrana selhává
Antarktida je unikátním ekosystémem, který má vliv na celou planetu. Její důležitost si státy uvědomily už v roce 1959, kdy dvanáct států podepsalo dohodu o její ochraně. Od té doby se k dohodě přidala řada dalších států. Nyní se jedná o území, které souží výslovně k mírovým a vědeckým účelům. Masarykova univerzita zde má svou základnu již od roku 2007 a každý rok zde organizuje vědecké expedice.
Čeští vědci i zde na ostrově Jamese Rosse, kde česká stanice Johana Gregora Mendela stojí, pozorovali negativní vlivy globální změny klimatu na místní velmi citlivou flóru a půdní procesy. Otázkou zůstává, zda i přes všechny dohody ekosystém Antarktidy nezničíme "nevědomky" na dálku.