Oxid uhličitý reaguje s vápenatými ionty ve vodě a tím znemožňuje jejich využití pro tvorbu schránek možských mlžů, současně způsobuje snižováníá pH (zvyšování kyselosti vody). Kyselá voda pak přispívá k dalšímu rozpouštění již existujících schránek mlžů. Tato kombinace faktorů má za následek masivní úbytek organismů.
Na Floridě tak přistoupili k riskantnímu experimentu: Do ústí řeky Apalachicola vědci nasypali vápno a testovali zda řeka pomůže rovnoměrnému rozptýlení vápníku do celého zálivu. Takto dodaný vápník pomůže ekosystému tak, že na sebe bude vázat přebytečný oxid uhličitý a současně zvýší pH vody a umožňí mlžům opět tvořit své schránky.
Experiment byl úspěšný a celému ekosystému se nyní opět začalo dařit. Nicméně toto řešení lze použít jen pro člověka významné oblasti nebo kriticky ohrožená místa, která jsou důležitými ekosystémy. Globální použití nedává smysl, protože získáváním vápna se uvolňuje mnohem více oxidu uhličitého než bychom tím vápnem mohli pohlcovat.
Stále je tedy třeba přemýšlet nad tím, jak snížit zbytečně produkované emise. Mimochodem oceán pomáhá odstraňovat až třetinu CO2 z atmosféry, nicméně to může mít za následek vymírání celých ekosystémů.
Zdroje k hlubšímu bádání
B23C-09 Continuous Monitoring of Net CO2 Drawdown from Experimental Ocean Alkalinity Additions