Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Na světe jsou první bioroboti! (uměle vytvořené programovatelné živé bytosti)

Na světe jsou první bioroboti! (uměle vytvořené programovatelné živé bytosti)
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

26.1. 2020 · Pavel Daněk

Příští rok to bude přesně sto let od doby, kdy Karel Čapek poprvé použil slovo robot (které mu poradil jeho bratr Josef) v románu R. U. R. pro označení stroje. Kam se za těch sto let skutečná robotika posunula?

Americkým vědcům se podařilo vyvinout tvory, kteří jsou tvořeni srdečními buňkami drápatky vodní. Srdeční buňky byly zvoleny pro jejich schopnost se stahovat a rozpínat a tím docílit samostatného pohybu.

Tento výzkum je naprosto unikátní v tom, že se jedná o vytvoření naprosto forem života, které na naši Zemi nikdy neexistovaly.

Tito xenoboti (jak je nazvali ve studii autoři) jsou tvořeni z 500 až 1000 buněk a mají několik variant. Existují varianty se 2 nebo 4 končetinami či varianta s dírou uprostřed, ve které může nést náklad, který dopraví do cíle.

Každý z těchto robotků je výsledkem takzvaného evolučního algoritmu - to je postup probíhající na superpočítači, který analyzuje všechny případné klady a zápory jednotlivých verzí. Verze, které projdou tímto algoritmem byly nakonec sestaveny do skutečné podoby.

Nyní tito roboti vydrží maximálně týden - díky omezeným zásobám energie v buňkách. Vědci si však pohrávají s myšlenkou do budoucna tyto roboty zvětšit, dodat jim cévy a primitivní oči, aby roboti mohli vnímati okolní svět.

Zde však přichází na řadu etická otázka celého výzkumu. Zejména pokud budou mít budoucí varianty nervový systém, který by jim umožnil vnímat okolní svět. Jednalo by se stále o stroje? Nebo bychom stvořili novou formu života, která by měla mít stejná práva jako jiná zvířata, případně člověk?

I z tohoto důvodu drží vědci tento výzkum naprosto otevřený veřejnosti i politikům, aby probíhala veřejná diskuse o tom, jak daleko zajít. Obavy může vyvolat i to, že výzkum byl financován americkou armádou. Nicméně vědci samotní si od tohoto výzkumu slibují to, že pochopí samotný "software" života. Kdybychom věděli jak vytvořit uměle život, byli bychom schopni mít nad ním plnou kontrolu a případně se tak zbavit porodních defektů či rakoviny.


Zdroje k hlubšímu bádání

Team Builds the First Living Robots

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0