Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2025 - za objev, který brání imunitě napadat vlastní tělo

Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2025 - za objev, který brání imunitě napadat vlastní tělo
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

6.10. 2025 · Pavel Daněk

Imunitní systém je neúnavný ochránce našeho těla. Rozpoznává a likviduje cizorodé mikroby, viry i buňky, které se chovají podezřele. Stejná síla, která nás chrání, se ale může obrátit proti nám. Aby nedocházelo k autoimunitním onemocněním, musí být imunitní systém řízen s mimořádnou přesností. Právě vysvětlení tohoto jemného mechanismu vyneslo Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství pro rok 2025 …

Imunitní systém je neúnavný ochránce našeho těla. Rozpoznává a likviduje cizorodé mikroby, viry i buňky, které se chovají podezřele. Stejná síla, která nás chrání, se ale může obrátit proti nám. Aby nedocházelo k autoimunitním onemocněním, musí být imunitní systém řízen s mimořádnou přesností. Právě vysvětlení tohoto jemného mechanismu vyneslo Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství pro rok 2025 trojici vědců: Mary E. Brunkow, Freda Ramsdella a Shimona Sakaguchiho.

Jak se imunitní systém učí sebeobranu a sebeovládání

Každý den se naše tělo setkává s tisíci různými mikroby. Některé z nich se dokonce naučily napodobovat naše vlastní buňky, aby se vyhnuly pozornosti imunitního systému. Vědci dlouho věřili, že imunitní tolerance, tedy schopnost nerozpoznávat vlastní buňky jako hrozbu, vzniká pouze v brzlíku, kde se odstraňují nebezpečné imunitní buňky. Tento proces byl znám jako centrální tolerance.

Shimon Sakaguchi však v roce 1995 prokázal, že tento systém není úplný. Objevil dosud neznámý typ imunitních buněk, které působí jako „strážci“ i mimo brzlík. Tyto regulační T buňky (Tregs) dokážou uklidnit ostatní imunitní buňky a zabránit jim v útoku na vlastní tkáně.

Klíč k autoimunitním chorobám: gen Foxp3

Další krok přišel o několik let později. Mary Brunkow a Fred Ramsdell v roce 2001 objevili, že určité laboratorní myši trpící těžkými autoimunitními chorobami mají mutaci v genu Foxp3. Když vědci porovnali jejich výsledky s lidskými daty, zjistili, že mutace stejného genu způsobuje i vzácné lidské onemocnění IPEX, při němž tělo napadá vlastní orgány.

O dva roky později Sakaguchi ukázal, že právě gen Foxp3 řídí vývoj regulačních T buněk. Bez tohoto genu se T buňky nedokážou naučit toleranci a imunitní systém se doslova obrátí proti sobě.

Cesta k nové medicíně

Objev těchto mechanismů odstartoval zcela nový obor imunologie, výzkum periferní imunologické tolerance. Dnes díky němu vznikají nové přístupy k léčbě autoimunitních onemocnění, rakoviny i ke zlepšení výsledků transplantací. Terapie založené na posílení nebo potlačení regulačních T buněk se už testují v klinických studiích.

Nobelův výbor označil práci letošních laureátů za „klíč k pochopení rovnováhy mezi ochranou a sebezničením“. Jejich objev připomíná, že zdraví není jen o síle imunitního systému, ale především o jeho schopnosti vědět, kdy má zasáhnout a kdy se zdržet.


Zdroje k hlubšímu bádání

Nobel Prize in Physiology or Medicine 2025


Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0