Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Nové kontaktní čočky umožňují noční vidění i se zavřenýma očima

Nové kontaktní čočky umožňují noční vidění i se zavřenýma očima
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

20.8. 2025 · Pavel Daněk

Vědci z Číny vytvořili kontaktní čočky, které umožňují lidem vidět ve tmě. Nová technologie převádí infračervené záření (běžně pro lidské oko neviditelné) na světlo v běžném viditelném spektru. Studie zveřejněná v časopise Cell představuje první funkční příklad tzv. „upkonverzních kontaktních čoček“, které mění hranice lidského vidění.

Jak to funguje?

Lidské oko běžně vnímá světlo s vlnovou délkou přibližně od 400 do 700 nanometrů. Infračervené záření však začíná až za 750 nm a může sahat až do jednoho milimetru – což je mimo možnosti našeho zraku. Až dosud bylo nutné použít objemné noční vidění s vlastním napájením.

Tým z University of Science and Technology v čínském Hefei však vyvinul čočky, které dokážou přenést infračervené světlo do viditelného spektra. Použili k tomu měkké kontaktní čočky obohacené nanostrukturami o velikosti 45 nanometrů. Tyto částice jsou tvořeny zlatem, sodno-gadoliniovým fluoridem a ionty ytterbia a erbia. Fungují na principu „upkonverze“ – přidávají energii dlouhovlnnému záření a převádějí jej na světlo tří základních barev (červené, zelené a modré), které pak lze vnímat jako obraz.

Zvířecí inspirace a neinvazivní technologie

V přírodě mají podobnou schopnost vnímat infračervené vlny například chřestýši, piraně nebo některé druhy komárů. Ti však nevidí světlo jako my, ale cítí tepelnou radiaci – což jim pomáhá orientovat se a lovit ve tmě.

Vědecký tým původně zkoušel technologii na myších, kterým vpravil částice přímo do sítnice. Chování zvířat v testech naznačilo, že skutečně vidí i v naprosté tmě. Kontaktní čočky ale představují neinvazivní alternativu – žádné injekce do oka, pouze běžné nasazení.

Testovaní dobrovolníci s novými čočkami dokázali rozeznávat symboly, písmena a blikající infračervené signály ve tmě – a dokonce i se zavřenýma očima. Jelikož infračervené záření proniká víčky, nebyl obraz rušen okolním světlem.

Možnosti a limity

Přesto má technologie zatím své limity – obraz je poměrně rozmazaný, protože rozptýlené světlo od částic v čočkách vytváří rozostřený obraz. Tým částečně tento efekt kompenzoval přidáním dalších čoček, ale celkový výkon zůstává nižší než u klasických nočních vidění, která aktivně zesilují slabé signály.

Podle výzkumníků by však čočky mohly mít praktické využití – například při operacích, v kryptografii, při odhalování padělků nebo při záchranných operacích v obtížných světelných podmínkách.

Zda se však tato technologie prosadí v běžném životě, zůstává otázkou. Tradiční noční vidění je zatím výkonnější a jednodušší na použití. Nové čočky ale přinášejí první krok k biohybridní budoucnosti, v níž se neinvazivní technologie propojí s přirozeným zrakem člověka – a možná nám otevřou dosud neviditelné světy.


Zdroje k hlubšímu bádání

Near-infrared spatiotemporal color vision in humans enabled by upconversion contact lenses

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0