Zajímavý je způsob jakým se tyto organismy rozmnožují. Perlorodky můžou mít buď samičí pohlavní orgány, nebo samčí i samičí pohlavní orgány současně. Vajíčka vypouští do vody, kde jsou poté oplodněna spermiemi jiný jedinců. Po vylíhnutí žijí larvy paraziticky na žábrách a kůži ryb - zejména pstruhů. Časem hostitele opustí a přemístí se na dno řeky, kde se začnou vyvíjet v malé perlorodky takové, jaké je známe. Následně se pak živí filtrováním písku na dně řeky, kde sní jak živočišnou tak rostlinnou potravu.
Dnes v Česku probíhá snaha o obnovení populací perlorodek právě tím způsobem, že jsou chytání pstruzi s těmito parazitárními larvami a chovají se v kádích dokud se perlorodky dostatečně nevyvinou. Poté jsou perlorodky i pstruzi vypuštěni na místo, kde byli odchyceni. Pobytem v kádi jsou tak chráněni před predátory.
Perlorodka je devátým ze série dlouhověkých živočichů, které vám přinášíme každou sobotu na Science Reveal. Nejstarší pozorovaný jedinec se dožil 280 let Nejčastěji se však dožívají věku 210 až 250 let, což je i tak dosti úctyhodné číslo. Na dalšího věkového rekordmana se můžete těšit už příští sobotu!