Planeta ani hvězda
Hnědý trpaslík je totiž vesmírný objekt na pomezí plynných planet a hvězd. V jeho jádru může docházet k fúzi deuteria (těžkého vodíku) na helium, ale již nevytváří dostatek tlaku k tomu, aby bylo možné dále syntetizovat i těžší prvky nebo slučovat běžný (lehký) vodík jako se tomu děje u hvězd. Plynné planety naopak nevytvoří dostatek tlaku ani na syntézu helia.
Proto tento objekt nespadá ani do jedné z těchto dvou kategorií. Je tak označován jako hnědý trpaslík, objekt s vodivým povrchem a jádrem, možností termonukleární fúze deutera na helium, který vyzařuje především rádiové a infračervené záření, někdy s obsahem viditelného světla v červeném spektru. Odhaduje se, že v Mléčné dráze se nachází až 100 miliard hnědých trpaslíků.
Stáří a velikost
BD-14 3065b není žádným mladým trpaslíkem. Jeho stáří se odhaduje na neuvěřitelné 2,13 miliardy let. Hnědí trpaslíci se rodí jako poměrně žhaví a tím i s větším objemem. Jak postupně chladnou, tak se zmenšuje i jejich velikost. Nově pozorovaný objekt je tak drobeček i mezi trpaslíky. Je dvakrát menší než například RIK 72b, který je starý "pouhých" 5 milionů let.
Záhada
Velikost trpaslíka BD-14 3065b však byla pro vědce i tak záhadou. Vzhledem k intenzitě probíhajících reakcí uvnitř trpaslíka by měla být velikost přibližně dvakrát menší. Vliv na to má také blízkost hvězdy, kterou obíhá. Vzdálenost trpaslíka od své hvězdy je přibližně 1/6 vzdálenosti mezi Sluncem a jeho nejbližší planetou Merkurem.
Vysvětlením může být to, že se hvězda teprve nedávno stala rudým obrem a zdvojnásobila svůj objem. Trpaslík tak většinu svého života byl od hvězdy mnohem dál a nynější vzdálenost zintenzivnila termonukleární procesy uvnitř. To by mohlo vysvětli jeho aktivitu vzhledem k velikosti. Jak ukazuje tento případ, tak studium vesmíru je jedna velká skládačka z miliard drobných dílků, a my hledáme, které do sebe zapadnou.