Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Planeta se otočí kolem své osy za 23 hodin 56 minut a 4,09 sekundy. Jak je možné, že má den 24 hodin?

Planeta se otočí kolem své osy za 23 hodin 56 minut a 4,09 sekundy. Jak je možné, že má den 24 hodin?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

20.9. 2020 · Pavel Daněk

Když se školáka zeptáte co to znamená jeden den, tak na vás pravděpodobně vychrlí, že je to doba, za kterou se Země otočí kolem své vlastní osy. A bude mít pravdu, ale zároveň ji mít nebude. Existují totiž dva způsoby jakými lze měřit den.

Jak je již zmíněno na obrázku, tak Země se kolem své osy otočí za 23 hodin 56 minut a 4,09 sekundy. Tomuto otočení se říká hvězdný den. A ten je dán právě otočkou planety o přesně 360°. Jak ale asi správně tušíte, tento čas my nepoužíváme a mohl by nám dělat i trošku binec v kalendáři a zejména v tom v kolik hodin je a není tma. Po půl roce by se nám totiž časově mohli prohodit půlnoc s pravým polednem.

Lidé na Zemi používají takzvaný sluneční den. Ten se počítá podle toho, za jak dlouho bude slunce opět na stejném místě na obloze. Tedy za jak dlouho můžeme Slunce pozorovat pod stejným úhlem jako včera.

Stále vám to nedává smysl? Proč by se slunce po otočce Země přesně o 360° nemělo vrátit na své místo na obloze?

Může za to Země, která je pěkný sprinter. Během jedné otočky o 360 ° totiž uběhne asi 2,5 milionů kilometrů dráhy kolem Slunce! Aby se pak slunce na nebi objevilo na stejném místě jako včera, musí se Země otáčet k chviličku déle. Přesněji o 3 minut a 55,91 sekund, aby se při tom sprintu narovnala zpět "čelem" ke Slunci. Celkem se tedy otočí o 361°. Za celý rok se tak za 365 dní Země otočí 366 krát kolem své osy.

Pro lepší představu jsme vám do komentářů pod příspěvek vložili také video s animací.

A proč si lidé zvolili právě tento výpočet? To je jednoduché. Spočítat přesnou otočku planety bylo v minulosti dost náročné. Jediné čeho se naši předci mohli chytnout bylo právě Slunce. Den tedy určili jako čas, kdy se Slunce druhý den objeví zase pod stejným úhlem. Tento úsek pak rozdělili na 24 hodin.

Pro denní rytmus je navíc rozhodně přirozenější mít pravé poledne vždy ve chvíli, kdy je slunce nejvýš. Navíc máme každý den o téměř 4 minuty více času než bychom teoreticky mohli mít.

Tyto 4 minuty denně můžete věnovat třeba studiu právě zajímavostí na naši stránce a pokud to přečtete rychleji, tak nás můžete třeba sdílet, pozvat na naši stránku své přátele nebo nám napsat zajímavý komentář.

https://www.youtube.com/watch?v=WWw4JY2dNXM&fbclid=IwAR2x3hWGlkgCDYQk2Qv4-f-y0O69jgALNPb7ltXp2IkYNBXfyXkKGtChAYM

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0