Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Po téměř 200 letech se na Galapágách opět množí vzácní leguáni galapážští

Po téměř 200 letech se na Galapágách opět množí vzácní leguáni galapážští
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

2.9. 2022 · Pavel Daněk

Ostrovy Galapágy jsou známé především díky britskému vědci Charlesi Darwinovi, který zde pozoroval uníkátní faunu a sepsal teorii o evoluci druhů. Příběh s pěnkavami už dnes zná téměř každý. Na ostrovech měly pěnkavy různý tvar zobáků a díky tomu se mohly živit různou potravou a vzájemně si nekonkurovat.

Galapágy jsou navíc izolovaným souoostrovím asi 1000 km od Ekvádoru, což zajistilo celkově unikátní ekosystém. Ten však narušily invazivní druhy, které zde připluly s piráty či obchodníky a dnes i s turisty. Různé krysy a potkani, ale i kozy či prasata ovlivnila ekosystém natolik, že začal významně ohrožovat místní druhy a řada jich i vyhynula.

Leguán galapážský. Zdroj ČT

Na krajíčku měl i leguán galapážský, kterého můžete vidět na fotografii. Před třemi lety bylo na galapágy vypuštěno 3 000 nových jedinců, kteří měli obnovit místní populaci. To se podařilo a nyní se na ostrově pohybují jak starší jedinci, tak spousta mláďat. Leguáni mají příznivý dopad také na místní floru. Díky tomu, že se živí plody, tak rozsévají semena různých rostlin po ostrově a obnovují tak i rostlinnou diverzitu.

Leguánům se zde daří a napomáhají tak obnově původních Galapág.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0