Novinky
Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Článek Elektřina vzduchem je realita: Finští vědci úspěšně otestovali bezdrátový přenos energie! Pasivní konzumace informací: Algoritmy nahrazují experty Článek Až lidstvo vyhyne, Zemi mohou ovládnout chobotnice. Mají na to už dnes! Revoluce na oběžné dráze: Koperníkův heliocentrismus Článek Vypustí Google do přírody 32 milionů „nakažených“ komárů? Šílený plán pohání umělá inteligence i roboti Omlazení ze střev: Přenos mikrobiomu obnovuje kmenové buňky Článek Narodila se první kuřata z plně syntetického vejce. Scéna z Jurského parku se brzy stane ralitou. Mozek neumí „odvidět“ lež: Deepfake trvale špiní pověst Článek Nekonečná energie ze vzduchu? Nová technologie těží elektřinu přímo z vlhkosti a deště! Kvantový kolaps pod drobnohledem detektoru XENONnT Neviditelný lovec ponorek: Plachetnice Saildrone Spectre dostanou rakety Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy! Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Článek Elektřina vzduchem je realita: Finští vědci úspěšně otestovali bezdrátový přenos energie! Pasivní konzumace informací: Algoritmy nahrazují experty Článek Až lidstvo vyhyne, Zemi mohou ovládnout chobotnice. Mají na to už dnes! Revoluce na oběžné dráze: Koperníkův heliocentrismus Článek Vypustí Google do přírody 32 milionů „nakažených“ komárů? Šílený plán pohání umělá inteligence i roboti Omlazení ze střev: Přenos mikrobiomu obnovuje kmenové buňky Článek Narodila se první kuřata z plně syntetického vejce. Scéna z Jurského parku se brzy stane ralitou. Mozek neumí „odvidět“ lež: Deepfake trvale špiní pověst Článek Nekonečná energie ze vzduchu? Nová technologie těží elektřinu přímo z vlhkosti a deště! Kvantový kolaps pod drobnohledem detektoru XENONnT Neviditelný lovec ponorek: Plachetnice Saildrone Spectre dostanou rakety Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy!
Vše →

Ponocování vede k rozvoji duševních poruch

Ponocování vede k rozvoji duševních poruch
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

11.9. 2025 · Pavel Daněk

Velká studie Stanfordské univerzity přináší překvapivé zjištění: lidé, kteří chodí spát pozdě v noci, mají častěji diagnostikované duševní poruchy, a to bez ohledu na to, zda jim noční život vyhovuje. Vědci sledovali téměř 75 000 dospělých a porovnávali jejich přirozený chronotyp s reálným chováním. Výsledek? Nejlépe na tom byli ti, kteří chodili spát dříve. Ať už byli „ranní ptáčata“ nebo „noč…

Velká studie Stanfordské univerzity přináší překvapivé zjištění: lidé, kteří chodí spát pozdě v noci, mají častěji diagnostikované duševní poruchy, a to bez ohledu na to, zda jim noční život vyhovuje. Vědci sledovali téměř 75 000 dospělých a porovnávali jejich přirozený chronotyp s reálným chováním. Výsledek? Nejlépe na tom byli ti, kteří chodili spát dříve. Ať už byli „ranní ptáčata“ nebo „noční sovy“.

Noční typy lidí, kteří uléhali pozdě, měli o 20–40 % vyšší riziko duševních poruch. Naopak večerní lidé, kteří šli spát dříve než obvykle, na tom byli lépe. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Psychiatry Research proto doporučuje zhasnout světla nejpozději do 1 hodiny ranní. Autoři zdůrazňují, že sladění s vlastním biorytmem v tomto případě není až tak důležité, rozhodující je samotný čas usínání.

Nespavost a mozek po půlnoci

Proč ale pozdní spánek tolik škodí? Jedna z hypotéz hovoří o tzv. „mysli po půlnoci“: ve velmi pozdních hodinách dochází v mozku k chemickým a neurologickým změnám, které zvyšují impulzivitu, negativní emoce a snižují schopnost racionálního úsudku. To může vést k rizikovému chování, jako je nadměrné přejídání, konzumace alkoholu, násilné chování nebo sebevražedné myšlenky.

Zajímavé je, že ranní typy si těchto změn bývají více vědomy a dávají si větší pozor. Naopak večerní lidé bývají v nočních hodinách ve svém živlu, ale právě to je podle výzkumníků může vystavovat vyššímu riziku.

Narušený rytmus společnosti

Vliv může mít také tzv. sociální nesoulad. Lidé, kteří ponocují, často žijí mimo běžný denní rytmus společnosti, což může vést k izolaci a zhoršení duševního stavu. To může platit především v zemích, kde noční život není běžnou součástí kultury. V jiných regionech, například v jižní Evropě, by mohl mít noční režim jiný dopad.

Autoři studie zároveň připomínají, že biologický rytmus člověka je do určité míry daný, a jeho změna není jednoduchá. Pomoci může pravidelné vstávání, pobyt na denním světle nebo důsledný režim i o víkendu. Ale jak říká hlavní autor studie Jamie Zeitzer: „Je to jako natažená guma – jakmile si dáte den pauzu, tělo se vrátí ke svému původnímu rytmu.“


Zdroje k hlubšímu bádání

Perils of the nighttime: Impact of behavioral timing and preference on mental health in 73,888 community-dwelling adults

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0