Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Ponocování vede k rozvoji duševních poruch

Ponocování vede k rozvoji duševních poruch
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

11.9. 2025 · Pavel Daněk

Velká studie Stanfordské univerzity přináší překvapivé zjištění: lidé, kteří chodí spát pozdě v noci, mají častěji diagnostikované duševní poruchy, a to bez ohledu na to, zda jim noční život vyhovuje. Vědci sledovali téměř 75 000 dospělých a porovnávali jejich přirozený chronotyp s reálným chováním. Výsledek? Nejlépe na tom byli ti, kteří chodili spát dříve. Ať už byli „ranní ptáčata“ nebo „noč…

Velká studie Stanfordské univerzity přináší překvapivé zjištění: lidé, kteří chodí spát pozdě v noci, mají častěji diagnostikované duševní poruchy, a to bez ohledu na to, zda jim noční život vyhovuje. Vědci sledovali téměř 75 000 dospělých a porovnávali jejich přirozený chronotyp s reálným chováním. Výsledek? Nejlépe na tom byli ti, kteří chodili spát dříve. Ať už byli „ranní ptáčata“ nebo „noční sovy“.

Noční typy lidí, kteří uléhali pozdě, měli o 20–40 % vyšší riziko duševních poruch. Naopak večerní lidé, kteří šli spát dříve než obvykle, na tom byli lépe. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Psychiatry Research proto doporučuje zhasnout světla nejpozději do 1 hodiny ranní. Autoři zdůrazňují, že sladění s vlastním biorytmem v tomto případě není až tak důležité, rozhodující je samotný čas usínání.

Nespavost a mozek po půlnoci

Proč ale pozdní spánek tolik škodí? Jedna z hypotéz hovoří o tzv. „mysli po půlnoci“: ve velmi pozdních hodinách dochází v mozku k chemickým a neurologickým změnám, které zvyšují impulzivitu, negativní emoce a snižují schopnost racionálního úsudku. To může vést k rizikovému chování, jako je nadměrné přejídání, konzumace alkoholu, násilné chování nebo sebevražedné myšlenky.

Zajímavé je, že ranní typy si těchto změn bývají více vědomy a dávají si větší pozor. Naopak večerní lidé bývají v nočních hodinách ve svém živlu, ale právě to je podle výzkumníků může vystavovat vyššímu riziku.

Narušený rytmus společnosti

Vliv může mít také tzv. sociální nesoulad. Lidé, kteří ponocují, často žijí mimo běžný denní rytmus společnosti, což může vést k izolaci a zhoršení duševního stavu. To může platit především v zemích, kde noční život není běžnou součástí kultury. V jiných regionech, například v jižní Evropě, by mohl mít noční režim jiný dopad.

Autoři studie zároveň připomínají, že biologický rytmus člověka je do určité míry daný, a jeho změna není jednoduchá. Pomoci může pravidelné vstávání, pobyt na denním světle nebo důsledný režim i o víkendu. Ale jak říká hlavní autor studie Jamie Zeitzer: „Je to jako natažená guma – jakmile si dáte den pauzu, tělo se vrátí ke svému původnímu rytmu.“


Zdroje k hlubšímu bádání

Perils of the nighttime: Impact of behavioral timing and preference on mental health in 73,888 community-dwelling adults

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0