Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Potemník brazilský dokáže konzumovat plasty. Pomůže nám s likvidací odpadů?

Technologie , Věda a výzkum / 14.7. 2022 · Pavel Daněk

Potemník brazilský dokáže konzumovat plasty. Pomůže nám s likvidací odpadů?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

14.7. 2022 · Pavel Daněk

Ročně se vyprodukuje přes 400 milionů tun plastu. Podstatnou část z něj stále nedokážeme recyklovat. Vědci tak hledají pomoc v přírodě. Ukazuje se totiž, že existují organismy, které si s plasty poradí a dokáží je rozložit.

Jedněmi z těchto organismů jsou larvy potemníka brazilského (Zophobas morio). Tento červík nejprve rozmělní polystyren na menší části a symbiotické bakterie v jeho střevech pomohou pomocí enzymů rozložit plasty na jednodušší prvky.

Právě tyto bakterky zajímají vědce pro použití v takzvaných bioreaktorech - speciálních komorách, kde by se kultivovaly tyto bakterie a k nim by se přisypával rozmělněný plastový odpad, který nelze člověkem recyklovat. Bakterie by se postaraly o postupnou degradaci materiálu na jednoduché komponenty, ze kterých už lidé opět umí vytvořit nové plastové produkty.

Mnohonásobně by se tak zlepšila recyklovatelnost plastového odpadu, což by mělo významný jak ekologický, tak ekonomický dopad.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0