Novinky
Divoké začátky: Mléčná dráha možná vznikla z tisíců galaxií Elektromobil VENTRA: Nizozemští studenti stvořili vůz, který během jízdy filtruje prach Síla příběhů: Pravidelné čtení beletrie rozvíjí empatii a chrání duševní zdraví Umělá inteligence míří k Měsíci: Firefly a Starcloud prověří vesmírná datacentra Nanotechnologie v textilu nabízí účinnou ochranu proti nervově paralytickým látkám Mohl by urychlovač částic vytěžit temnou hmotu z vakua? Hasta la vista, F.02: Roboti od Figure skončili v peci jako v Terminátorovi Hérakleitova teologie: Chuť a příjemnost jako jména boží Černá díra může shodit své „vlasy“ a zanechat po sobě bosonovou hvězdu Vzácný nález v dinosauřím trusu: Fosilní pera odhalují tajemství přežití ptáků Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Divoké začátky: Mléčná dráha možná vznikla z tisíců galaxií Elektromobil VENTRA: Nizozemští studenti stvořili vůz, který během jízdy filtruje prach Síla příběhů: Pravidelné čtení beletrie rozvíjí empatii a chrání duševní zdraví Umělá inteligence míří k Měsíci: Firefly a Starcloud prověří vesmírná datacentra Nanotechnologie v textilu nabízí účinnou ochranu proti nervově paralytickým látkám Mohl by urychlovač částic vytěžit temnou hmotu z vakua? Hasta la vista, F.02: Roboti od Figure skončili v peci jako v Terminátorovi Hérakleitova teologie: Chuť a příjemnost jako jména boží Černá díra může shodit své „vlasy“ a zanechat po sobě bosonovou hvězdu Vzácný nález v dinosauřím trusu: Fosilní pera odhalují tajemství přežití ptáků Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí?
Vše →

Před 200 lety se narodil včelař, meteorolog, biolog, matematik, opat a především zakladatel genetiky, Johann Gregor Mendel

Před 200 lety se narodil včelař, meteorolog, biolog, matematik, opat a především zakladatel genetiky, Johann Gregor Mendel
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

23.7. 2022 · Pavel Daněk

Možná si málokterý člověk uvědomuje, jakou mírou přispívají do dnešních dob čeští vědci celosvětovému pokroku. České univerzity jsou na opravdu špičkové úrovni a každý rok je opouštějí vynikající vědci. Ale ani v minulosti tomu nebylo jinak. Česko se pyšní řadou významných vědeckých osobností.

20. 7. 2022 to bylo přesně 200 let od narození včelaře, meteorologa, opata, matematika, botanika a především zakladatele vědního oboru GENETIKA Johanna Gregora Mendela. Ten se narodil v Hynčicích a podstatnou část života strávil v Brně.

Jeho pokusy na hrášcích jsou dnes už legendární a prakticky v Česku neexistuje člověk, který by o nich nikdy neslyšel. Mendel měl trošku štěstí, že si vybral zrovna hrášek, který nevytváří semínka bez opylení a že si vybral znaky, které spolu nejsou geneticky vázány. Díky tomu objevil základní, dnes označovanou jako mendelovskou, dědičnost.

Tedy stav, kdy jeden znak je ovlivněn jedním genem, který má vždy dvě alely (dvě varianty). Všechny geny máme totiž v párech. Zjednodušeně některé dostáváme od matky a některé od otce. Daná alela může být recesivní a nebo dominantní. U mendelovské dědičnosti se projeví vždy znak, který je dominantní, naopak, aby se projevil recesivní znak, tak je třeba, aby potomek získal tento recesivní znak od obou rodičů.

Nicméně život je mnohem složitější a tak se později ukázalo, že některé znaky jsou ovlivněny více geny, a že mezi geny, které leží na stejném chromozomu mohou vznikat vazby a mohou se tak vzájemně ovlivňovat. Nicméně to se vyzkoumalo až mnohem později.

Základy tohoto výzkumu a poznání ale položil Mendel už před 150 lety. Na počest 200. výročí narození tohoto celosvětově známého a významného vědce právě probíhá i Mendel festival na Mendelově náměstí v Brně v areálu Augustiniánského opatství, kde Mendel působil. Ještě dnes tam tak můžete zavítat.


Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0