Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Před 200 lety se narodil včelař, meteorolog, biolog, matematik, opat a především zakladatel genetiky, Johann Gregor Mendel

Před 200 lety se narodil včelař, meteorolog, biolog, matematik, opat a především zakladatel genetiky, Johann Gregor Mendel
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

23.7. 2022 · Pavel Daněk

Možná si málokterý člověk uvědomuje, jakou mírou přispívají do dnešních dob čeští vědci celosvětovému pokroku. České univerzity jsou na opravdu špičkové úrovni a každý rok je opouštějí vynikající vědci. Ale ani v minulosti tomu nebylo jinak. Česko se pyšní řadou významných vědeckých osobností.

20. 7. 2022 to bylo přesně 200 let od narození včelaře, meteorologa, opata, matematika, botanika a především zakladatele vědního oboru GENETIKA Johanna Gregora Mendela. Ten se narodil v Hynčicích a podstatnou část života strávil v Brně.

Jeho pokusy na hrášcích jsou dnes už legendární a prakticky v Česku neexistuje člověk, který by o nich nikdy neslyšel. Mendel měl trošku štěstí, že si vybral zrovna hrášek, který nevytváří semínka bez opylení a že si vybral znaky, které spolu nejsou geneticky vázány. Díky tomu objevil základní, dnes označovanou jako mendelovskou, dědičnost.

Tedy stav, kdy jeden znak je ovlivněn jedním genem, který má vždy dvě alely (dvě varianty). Všechny geny máme totiž v párech. Zjednodušeně některé dostáváme od matky a některé od otce. Daná alela může být recesivní a nebo dominantní. U mendelovské dědičnosti se projeví vždy znak, který je dominantní, naopak, aby se projevil recesivní znak, tak je třeba, aby potomek získal tento recesivní znak od obou rodičů.

Nicméně život je mnohem složitější a tak se později ukázalo, že některé znaky jsou ovlivněny více geny, a že mezi geny, které leží na stejném chromozomu mohou vznikat vazby a mohou se tak vzájemně ovlivňovat. Nicméně to se vyzkoumalo až mnohem později.

Základy tohoto výzkumu a poznání ale položil Mendel už před 150 lety. Na počest 200. výročí narození tohoto celosvětově známého a významného vědce právě probíhá i Mendel festival na Mendelově náměstí v Brně v areálu Augustiniánského opatství, kde Mendel působil. Ještě dnes tam tak můžete zavítat.


Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0