HeLa buňky byly specifické tím, že obsahovaly mnohem 55 chromozomů (běžná zdravá lidská buňka má pouze 46 chromozomů). Jejich nesmrtelnost pak byla podpořena aktivitou enzymu telomeráza, která prodlužuje konce chromozomů tak, aby se buňka mohla dělit do nekonečna. Tyto buňky pak od 50 let přispívaly k mnoha objevům v oblasti biologie a medicíny a že všech buněčných kultur mají pro zdravotnictví nejspíše největší význam. Napomohly například při vývoji první vakcíny proti dětské obrně, léků na AIDS nebo při testování karcinogenity látek.
Nicméně její rodina neměla až do 70. let tušení, že k nějakému odebrání buněk došlo a Henrietta sama k tomu souhlas také neudělila. Její rodina to označila jako rasistické jednání a krádež poté, co v roce 2010 vyšel bestseller Nesmrtelný život Henrietty Lacksové a seznámili se tak s rozsahem významu. Henrietta totiž pocházela z rodiny afroameričanů, kteří v té době měli v USA dost potlačená práva.
Rodina tak žádala zpětně po firmě Thermo Fisher Scientific odškodnění a i po letech hrozili soudy. Společnost nedávno oznámila, že se povedlo skutečně dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Rodina to bere jako jistou míru spravedlnosti pro jejich babičku i zpětně po 70 letech.
Nutno dodat, že jméno Henrietty Lacks bude rezonovat minimálně ve vědecké společnosti ještě další stovky let. Henriettiny buňky budou nadále pomáhat výzkumu a zachraňovat miliony životů a na její odkaz rozhodně nebude zapomenuto.A i nadále se o ní bude učit každý student biologie, biochemie nebo medicíny.
Co myslíte vy? Měli nyní vnuci Henrietty nárok na odškodnění? Měli by ho žádat po dalších firmách? Nebo úcta, která je Henriettě nyní věnována na školách a ve výzkumu je dostatečná a dopady výzkumu ospravedlňují, že byly buňky odebrány bez souhlasu? Napište nám svůj pohled do komentářů.
Zdroje k hlubšímu zkoumání
Henrietta Lacks' Family Reach a Settlement Over Her Stolen 'Immortal' Cell Line
Afroamerické hnutí za občanská práva