Řada drog funguje na podobném principu, jako naše fyziologické odměňování dopaminem. Problém je, že i na dopamin se snižuje senzitivita a člověk touží stále po větší a větší dávce a neustále se vracet k činnosti, která vyplavování dopaminu spouští.
Chcete tedy i nám vyplavit trošku dopaminu? Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli, lajkujte ho, komentujte a doporučte náš web dál. Každý like nám spustí další molekuly do těla. /EasyPHP-Devserver-17/eds-www/ScienceRevealAI/scripts/uploads/images/sireni-fakenews-je-jako-droga-m1.png){kind=small}
V našem případě to funguje jako hnací motor pro psaní dalších článků.
Právě algorytmus sociálních sítí přispívá nejvíce k šíření fake news. Jde o to, že falešné zprávy jsou často šikující a vyvolávají bouřlivé emoce. Lidé tak přimějí k intenzivnějším reakcím - častěji komentují, lajkují (i negativně) a sdílení. A právě takto nasdílený příspěvek na sebe nabalí opět spoustu dalších reakcí. Právě číslo s reakcemi, které vidíme u příspěvku, který jsme sdíleli mnohým z nás vyplaví molekuly dopaminu a my tak máme pocit úspěchu. Pocit, že jsme něco podstatného sdíleli, co zaujalo naše okolí a jsme tak mnohem důležitější.
Je tedy boj proti dezinformacím marný? Nedávná studie ukázala, že ne. Jde jen o nastavení sociálních sítích. Pokud se u zpráv, které byly označeny za falešné snížil jejich dosah a lidé neměli kýženou odměnu v podobě lajků, pak se snížil i počet šířených falešných zpráv, naopak pravdivé informace byly algorytmy podporovány a lidé ve studii měli větší tendenci je sdílet.
Podle vědců tak nezáleží na vzdělání, inteligenci nebo kritickém myšlení jedinců, ale čistě o algoritmy, které způsobují něco jako drogovou závislost. Pojďme tedy i my udělat něco pro změnu a komentujme, sdílejme a lajkujme i nešokující pravdivé informace!! Třeba tento článek!
Zdroje k hlubšímu bádání
Sharing of misinformation is habitual, not just lazy or biased