A nebylo to jen měření na přístrojích – dvě hodiny po vypití nápoje lidé sami hlásili, že mají větší hlad po sukralóze než po sacharóze. Navíc umělé sladidlo nijak nezměnilo hladiny glukózy, inzulinu ani hormonu GLP-1 – tedy signálů, které mozku běžně říkají, že tělo dostalo energii.
Když chuť sladkého klame tělo
Sukralóza je až 600× sladší než běžný cukr, ale přitom tělu neposkytuje žádné kalorie. A právě tato „neupřímnost“ může být problém. Tělo očekává energii – chuť je silná, mozek připravený. Ale kalorie nepřichází. Podle endokrinoložky Kathleen Pageové z Univerzity Jižní Kalifornie to může narušit vzájemnou komunikaci mezi střevy a mozkem. A pokud se to děje často, mozek může začít reagovat na sladké jinak – třeba silnějším pocitem hladu.
U lidí s nadváhou nebo obezitou byly rozdíly ještě výraznější. Jejich mozky reagovaly na sukralózu silněji než na cukr, což může vést k větším chutím a větší pravděpodobnosti přejídání.
Nebezpečí za sladkou maskou
Sukralóza byla dlouho považována za neškodnou – tělem měla jen „proplout“ bez jakéhokoliv účinku. Jenže novější výzkumy ukazují jiný obrázek. Studie ji spojují s narušením střevního mikrobiomu, zhoršenou tolerancí glukózy a dokonce i s možným poškozením DNA. V roce 2023 už i Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala varování ohledně možných metabolických a zánětlivých důsledků jejího dlouhodobého užívání.
Co to znamená pro děti a dospívající?
Výzkumníci se teď zaměřují i na to, jak sukralóza ovlivňuje mozek dětí a mladistvých. Právě u nich se teprve vyvíjejí systémy regulace hladu, chuti a metabolismu – a mohou být zvláště citliví na podněty, které klamou tělo. Nová zjištění tak nejsou jen další kritikou umělých sladidel, ale důležitým signálem k opatrnosti. Sladká chuť bez kalorií může mít hořké následky.