Dnes večer našeho času usedne (doufejme úspěšně) na povrch rudé planety. Sonda musí vše zvládnout zcela sama. Signál, kterým bychom chtěli sondu ovládat totiž na Mars letí přes 11 minut a dalších 11 minut by trvalo než bychom viděli, zdali náš příkaz sonda uposlechla. Vše je tedy naplánované dopředu a sonda se spoléhá na řadu svých vlastních senzorů.
Na obrázku vidíte sondu uzavřenou v tepelném štítu, který se během přistávání zahřeje až na 1300 °C. Po vstupu a zpomalení v atmosféře dojde k uvolnění padáku, který dále pád sondy zbrzdí. Jakmile bude sonda brzděna padákem, odhodí svůj tepelný štít. V tu chvíli se aktivují kamery a další senzory, které pomohou s určením vhodné lokality pro přistání.
Ve výšce cca 2 km nad povrchem sonda zahodí vrchní kryt i s padákem a aktivuje tryskové motory, které jsou součástí plošiny, ke které je rover připevněn. Ta zpomalí pád a těsně nad zemí pomocí lan spustí rover na povrch. Sama potom odletí do bezpečné vzdálenosti a zničí se.
Rover má dopadnout do kráteru s názvem Jezero Crater (kráter byl pojmenován podle města Jezero v Bosně a Hercegovině a jeho význam je stejný jako v češtině).
Zajímá vás k čemu všemu budou Perseverance a vrtulník Ingenuity dobré? Podívejte se na video v předchozím příspěvku na Science Reveal.
Celý sestup bude trvat cca 7 minut a díky kamerám na sondě jej bude možno sledovat téměř online. Kvůli již zmíněné vzdálenosti k nám signál poletí cca 11 minut a my tedy budeme sledovat 11 minut starý signál. V sobě kdy sonda spustí sestupný manévr, tak už bude sama dávno na povrchu. Ať už v celku, nebo po kouskách.
Přímý přenos z Hvězdárny a planetária Brno
>