Onemocněním mohou trpět nejen lidé, ale i zvířata. Většina zvířat žijících v tropických oblastech má imunitní systém připraven na obranu proti tomuto prvoku. Nemoc tak neohrožuje ve velkém množství populace v tropech žijících druhů.
Možná vás tedy překvapí, že jsou právě malárií ohroženi tučňáci. Problém naštěstí nepostihuje obří kolonie volně žijících tučňáků na Antarktidě, ani v Austrálii a zatím ani na jihu Afriky a Ameriky, kde se s těmito vodními ptáky můžeme setkat také.
V hlavním ohrožení jsou tučňáci žijící v zoologických zahradách. A to i na severní polokouli. Podle studií bylo malárií zasaženo přes 12 % zoologických zahrad na severní polokouli. Tam se může dostat zejména v letních měsících, kdy je nejvyšší koncentrace komárů přenášejících tuto nemoc mezi hostiteli.
Proti malárii zatím neexistuje účinné očkování a tak je třeba hned po nakažení nasadit antimalarika, která zmírní průběh nemoci. Tučňáci mají ale další problém. A to ten, že nezvládají stres. Mnoho jedinců v zoo tak uhyne pravděpodobnější v důsledku stresu při podávání léčiv než v důsledku nemoci.
Tučňáci, kteří nemoc prodělají a přežijí jsou pak odolnější vůči opakovanému nakažení. Imunitní systém si totiž pamatuje, jak prvok vypadal a dokáže jej zlikvidovat při opakovaném nakažení dřív, než se rozmnoží natolik, aby propukla nemoc.
Nicméně tučňáci dost těžce zvládají průběh nemoci samotné, protože se přirozeně s malárií ve volné přírodě nesetkávají.