Alternativa pro lidstvo?
Možná se to jeví zvláštně, ale rýže s obsahem svalových (maso) a tukových hovězích buněk je velmi chutná a výživná. Vzhledem k populačnímu růstu lidí musíme stále hledat nové zdroje potravy šetrnější k životnímu prostředí. Věřím, že tato varianta bude pro mnohé snáze přijatelná než baštění enormního množství cvrčků.
Korejští vědci představili 14 2. 2024 v časopisu Matter hybridní potravinu obsahující maso, která bude mít mnohem menší uhlíkovou stolu než běžný chov dobytka. Nutričně se mu však vyrovná. Rýže sama o sobě má vysokou hladinu živin, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat z ní můžeme udělat kompletní jídlo, které pak jen stačí správně dochutit kořením.
Pěstování masa v laboratorních podmínkách není již nic nového. Do praxe se zatím nepřesunula. Buňky v běžném těle rostou a specializují se v trojrozměrném prostoru, který na Petriho misce jen tak nenahradíme. Nicméně výhoda rýžových zrn je v tom, že jsou porézní a uvnitř obsahují "lešení", které slouží jako opora pro trojrozměrný růst buněk. Jedná se tak o dokonalý inkubátor simulující vhodné prostředí pro vývoj svalových a tukových buněk.
Jak celý proces probíhá?
Tým nejprve obalil rýži rybí želatinou, která pomáhá buňkám lépe se uchytit na rýži. Kmenové buňky kravského svalu a tuku byly poté naočkovány do rýže, která byla po dobu 9 až 11 dní kultivována na Petriho misce. Sklizeným produktem byla hovězí rýže, která kompletně splňovala požadavky na bezpečnost potravin. Bonusem je nízká rizikovost vyvolání potravinové alergie.
A jak si hybridní rýže vede ve srovnání s běžnou rýží?
- Má o 8 % více bílkovin.
- Obsahuje o 7 % více tuku.
- Je pevnější a křehčí oproti lepkavé a měkké struktuře běžné rýže.
A jak taková rýže voní?
Pokud měla vyšší obsah bílkovinné složky, tak její vůně připomínala kombinaci hovězího masa s mandlemi. Naopak pokud převažovala tuková složka, tak vůně odpovídala smetaně, máslu a kokosovému oleji.
Kolik taková sranda bude stát?
Už se vám sbíhají sliny? Možná vás potěší, že za předpokladu, že bude tento objev komercializován, tak bude i cena této rýže mnohem nižší než hovězí maso. Korejští vědci uvádí, že tamní cena hovězího je $14,88 (cca 445 Kč) za kilogram (u nás se pohybuje mezi 250 - 350 Kč). Cena hybridní rýže by byla kolem $2,23 (cca 53 Kč) za kilogram.
Lidé by se tak nemuseli vzdávat chutě hovězího a zároveň za oběd nedat půlku výplaty. I klimatu by to velmi prospělo. Na vypěstování hybridní rýže se podle vědců vyprodukuje 6,27 kg oxidu uhličitého. U hovězího masa je produkce oxidu uhličitého 49,89 kg na každých 100 g masa. Tedy téměř 8 krát méně. Odlehčili bychom tak nejen naši peněžence, ale i životnímu prostředí.
Tak kdy se nám dostane na talíř?
Hybridní masová hovězí rýže má velmi nízká rizika pro bezpečnost potravin a relativně snadný výrobní proces. Komercializace produktu by tak neměla být žádný problém. Navíc se zde neprovádí žádné genetické modifikace - pouze necháváme růst jeden typ buněk poblíž druhého typu buněk. Je to jako když smícháte rýži a čočku a nebo si své kuřecí nugetky zamícháte do rýže na talíři. Problém by tak nemusela mít ani Evropská unie, která se z neznámých důvodů GMO potravinám stále velmi vyhýbá.
Než se jídlo komerčně rozšíří, vědci hodlají dále optimalizovat výrobní proces, aby došlo k dalšímu zvýšení nutriční hodnoty rýže. V budoucnu by tento postup mohl pomoct v boji s hladomorem, nebo při kolonizaci vesmíru. Alternativou by mohla být také pro vegany, kteří nejedí živočišné produkty proto, aby netrpěla zvířata. Zde tento etický aspekt odpadá.
Zdroje k hlubšímu bádání
Rice grains integrated with animal cells: A shortcut to a sustainable food system