Co jsou PM2.5 a proč jsou tak nebezpečné
Označení PM2.5 se používá pro velmi jemné prachové částice o velikosti menší než 2,5 mikrometru. Jsou tak malé, že se po vdechnutí dostávají hluboko do plic a mohou pronikat až do krevního oběhu. Tyto částice vznikají například při silniční dopravě, požárech vegetace, ale také během prachových bouří.
Dlouhodobé vystavení PM2.5 je spojováno se zvýšeným výskytem astmatu, rakoviny plic i dalších chronických respiračních onemocnění. Vědecké studie navíc ukazují, že neexistuje žádná zcela bezpečná hladina tohoto typu znečištění.
Jak vitamín C působil v laboratorních experimentech
Tým vědců z University of Technology Sydney testoval účinky vitamínu C na samčích myších a na laboratorně pěstovaných lidských plicních tkáních. Ty byly vystaveny koncentracím PM2.5 odpovídajícím hodnotám běžným v mnoha rozvinutých zemích.
Výsledky ukázaly, že vitamín C dokázal zmírnit několik klíčových typů buněčného poškození. Především snižoval úbytek mitochondrií, tedy buněčných struktur zodpovědných za tvorbu energie. Zároveň tlumil zánětlivé procesy a chránil buňky před oxidačním stresem.
Oxidační stres jednoduše vysvětlený
Oxidační stres vzniká působením tzv. reaktivních molekul, které jsou chemicky nestabilní a mohou poškozovat buněčné struktury. Tento proces je přirozenou součástí metabolismu, ale znečištěné ovzduší ho výrazně zesiluje. Vitamín C je známý antioxidant, což znamená, že tyto škodlivé molekuly dokáže neutralizovat a tím omezit jejich destruktivní účinky.
Právě tato vlastnost byla hlavním důvodem, proč se vědci rozhodli vitamín C v souvislosti s PM2.5 testovat.
Vědci zkoumali myši vystavené jemným prachovým částicím, z nichž některým byl také podáván vitamín C. (Bai et al., Environ. Int., 2025)
Nadějné výsledky, ale zatím ne pro běžnou praxi
Autoři studie v čele s Xu Baiem upozorňují, že vitamín C byl účinný při zmírňování negativních účinků i při relativně nízké expozici jemným částicím. Zároveň však zdůrazňují, že jde zatím o laboratorní modely. Není tedy jisté, zda stejného efektu lze dosáhnout u lidí v běžných podmínkách.
Molekulární biolog Brian Oliver z UTS k tomu dodává, že by teoreticky mohlo pomoci užívání nejvyšší povolené dávky vitamínu C. Zároveň ale varuje před samoléčbou. Každý by měl takový krok konzultovat se svým praktickým lékařem, aby se vyhnul nežádoucím účinkům nebo předávkování jinými látkami obsaženými v doplňcích stravy.
Levná prevence v boji s globálním problémem
Studie zároveň ukazuje, že i nízké hladiny znečištění mohou způsobovat výrazné poškození buněk v plicích. To podtrhuje závažnost problému a potřebu zlepšování kvality ovzduší jako takového.
Vitamín C se tak nejeví jako definitivní řešení, ale spíše jako možný doplněk ochrany zdraví v prostředí, kde se znečištěnému vzduchu nelze zcela vyhnout. Pokud se výsledky potvrdí i u lidí, mohlo by jít o dostupný a nízkonákladový způsob, jak alespoň částečně zmírnit dopady jednoho z největších environmentálních rizik současnosti.
Zdroje k hlubšímu bádání
Vitamin C attenuates low-level PM2.5 exposure-induced lung inflammation and mitochondrial loss