Lidé si často lámali hlavu proč se velryby nechají lovit, když se řadí mezi jedny z nejinteligentnějších stvoření na světě. Odpověď je jednoduchá. Lovit se nenechali.
Ze záznamů se ukázalo, že úspěšnost lovu velryb během pár let od jeho odstartování klesla o 58 %. To poukazuje na fakt, že velryby mezi sebou začali sdílet informaci o tom, co se děje a ze svých chyb při prvním setkání s našim druhem se dokázali rychle poučit.
Do 19. století byly prakticky jedinými predátory vorvaňů obrovských kosatky. I proti těm se naučili kolektivně bojovat a bránit. Nicméně strategie, která fungovala proti podmořským predátorům člověku naopak usnadnila jejich lov. Museli si tak vyvinou nové mechanismy obrany i proti lidem.
Místo zaujímání kruhové formace, která byla účinná proti kosatkám se vorvani rychle naučili plavat směrem proti větru, který lodím v 19. století znemožňoval skupinu vorvaňů dohnat.
Nyní však proti současným lidským technologiím tito kytovci nemají příliš šancí. Oceány jsou obrovským tempem devastovány rybolovem, znečištěním a provozem samotným. Velrybám tak hrozí nedostatek potravy, nebezpečí srážky s lodí či největším problémem pro ně je i zvukový smog, se kterým toho příliš udělat nemohou.
Zdroje k hlubšímu bádání
Adaptation of sperm whales to open-boat whalers: rapid social learning on a large scale?