Mince z Kroisova pokladu, Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0 http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/, via Wikimedia Commons
„Jméno mé jest Gýgés, syn Alyattův a sloužím mému pánu, králi Kroisovi. Mou prací jest zpracování zlata, z něhož král nechává razit své mince. Zlato, díky němuž jest můj pán nejbohatším králem světa, získáváme ze zlatonosné řeky Paktolós. A to zlato není zlato čisté, leč znečištěné. A známe ovšem tajné postupy, jak nečistoty ze zlata vytáhnout. Říční zlato vrstvíme s dvojnásobnou vahou soli a jedním dílem lomivého kamene. A to všechno uzavřeme do hliněné nádoby a pak v peci ohříváme. A sůl a lomivý kámen vytáhnou ze zlata nečistoty, a tak my pro krále Kroisa získáme zlato čisté a nezkažené.“
Nemáme důvod Gýgovi nevěřit, přeci jen je ve své práci odborníkem, nebude však od věci podívat se na celý proces moderní optikou. „Zlato“ vyrýžované z řeky Paktolu bychom označili spíše jako élektron, slitinu zlata a stříbra. Starověcí technici však přišli na to, jak stříbro ze slitiny „vytáhnout“ a získat tak téměř čisté zlato. Co se ale přesně děje při onom téměř alchymistickém procesu, který nám Gýgés popisuje a který bychom dnes nazvali cementací zlata? Gýgés, jako zkušený pracovník, dokáže odhadnout, jak má nádobu se zlatem, solí a lomivým kamenem (tím se nejspíš myslí cihelná moučka) v peci ohřát - my s moderními znalostmi dokážeme říct, že ji ohřívá asi na 800 °C, což je nižší teplota, než teplota tavení zlata (1064 °C). Při této teplotě páry soli reagují se stříbrnými nečistotami za vzniku chloridu stříbrného, který následně cihelná moučka absorbuje. Když tedy Gýgés nádobu opět otevře, je zlato čisté. Lze to poznat i na pohled, vyčištěné zlato má totiž hrubý povrch a je plné dutin. Jak totiž ze struktury mizí stříbro, zanechává za sebou volný prostor a tyto mezery se shlukují, až vytvoří velké póry a nerovnosti. Teď už je na zlatnících krále Kroisa, aby z tohoto materiálu vyrobili ony slavné mince...
Zdroje k hlubšímu bádání:
- HALL, Christopher. Materials: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2014. Very Short Introductions, 405. ISBN 978-0199672677.
- CECH, Brigitte. Technika v antice. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3786-7.