Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Logika lidí na internetu: Nebudeme hasit hořící dům, protože plíseň ve zdi nikdo neřeší

Logika lidí na internetu: Nebudeme hasit hořící dům, protože plíseň ve zdi nikdo neřeší
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

30.12. 2025 · Pavel Daněk

Proč máme hasit dům, když plíseň ve zdi nikdo neřeší? Toto přirovnání mě napadlo, když jsem dnes četl komentář, že proč řešit CO2 ve vzduchu, které způsobuje okyselování oceánů, když nikdo neřeší plastové ostrovy, ropné skvrny apod. Je to klasický WhatAboutismus - tedy jeden z nejběžněji používaných argumentačních faulů, který má za cíl odklonit pozornost od projednávaného problému jinam. Kořen…

Sociální sítě jsou opravdu krásným zdrojem bizáru. O tom, že se lidé mají tendenci vyjadřovat ke všemu bez ohledu na to, zda mají dostatek informací jsem psal nedávno, ale dnes bych se podíval na tzv. WhatAboutismus, který se v diskusích vyskytuje snad nejčastěji.

Proč máme hasit dům, když plíseň ve zdi nikdo neřeší?

Proč máme hasit dům, když plíseň ve zdi nikdo neřeší? Toto přirovnání mě napadlo, když jsem dnes četl komentář, že proč řešit CO2 ve vzduchu, které způsobuje okyselování oceánů, když nikdo neřeší plastové ostrovy, ropné skvrny apod. Je to klasický WhatAboutismus - tedy jeden z nejběžněji používaných argumentačních faulů, který má za cíl odklonit pozornost od projednávaného problému jinam. Kořeny má v sovětské propagandě a bohužel se udržel ve společnosti dodnes.

Často vlastně ani nepopisuje, zda skutečně ty jiné problémy někdo řeší nebo ne. Argumentující se snaží odklonit téma někam, kde protistrana nebude mít dostatek informací, aby oponovala, protože se této oblasti zrovna tolik nevěnuje. Konkrétně v tomto případě je argument opravdu nesmyslný, protože plastový odpad se aktivně řeší a vzniká řada firem a projektů, které mají za cíl likvidovat plastový odpad v oceánech. Jen na Science Reveal jsme psali o robotické rybě, která likviduje plasty nebo o brněnském výzkumu sinic likvidujících plasty

Dále pravidelně píšeme o technologiích, které mohou pomoci jako o bioodbouratelném plastu rozpustném ve vodě z Japonska. Problém s ropnými skvrnami je pak řešen vlastně i samotným snížením CO2. Protože to je převážně generování spalováním právě fosilních paliv z ropy. A i zde máme technologie jak fosilní paliva nahradit - už v roce 2022 jsme psali o využití sloní trávy pro produkci ethanolu, kterým je možné pohánět letadla.

Je blbost čekat až...

To, že se někdo zaobírá jednou stranou problému, neznamená, že někdo jiný neřeší druhou stránku problému. Když by si každý řekl, že dan problém řešit nebude, protože situace je komplikovanější a vyžaduje vícesložkové řešení, tak se nikdy nikam nepohneme. Svět je složitý, problémy v něm ještě složitější. To, že máme pocit, že je někde více problémů ještě neznamená, že budeme zavírat oči před tím, který umíme řešit.

Nikdo není specialista na vše a není možné, aby někdo vyřešit všechny klimatické problémy najednou. To, že má dům plíseň na zdech přeci neznamená, že ho necháme shořet. Hasiči plamen uhasí dřív než to dům poškodí nenávratně a majitel pak může řešit onu nepříjemnou plíseň, ale nemohou přeci hasiči čekat než někdo jiný vyřeší ostatní problémy domu.

Jsme jeden celek

Klimatická změna způsobená člověkem probíhá, okyselování oceánů probíhá. To má devastující účinky na korálové útesy. Ty zabírají pouze 0,1 % oceánů a moří, přesto zde žije 25 % mořských druhů živočichů. Kolaps korálových útesů bude mít za následek zhroucení oceánských ekosystémů. Pokud vám je i tohle jedno, tak vězte, že to bude mít negativní vliv na všechny lidi v přímořských oblastech, kteří přijdou o zdroj obživy. V těchto oblastech je dost často složité najít jiný zdroj obživy, což vyvolá obrovskou vlnu migrace právě k nám. Na udržení oceánů a tamních ekosystémů by nám tedy mělo záležet stejně jako na přírodě kolem nás. Žijeme všichni na jedné planetě a jinou nemáme.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0