Bohužel povětšinou zůstává jen u otázek. Mají chobotnice duši? totiž není populárně-naučnou knihou ve stylu například Richarda Dawkinse, ale spíše obsáhlou reportáží. Kostru knihy tvoří autorčiny zážitky s chobotnicemi a lidmi v bostonském New England Aquarium proložené zážitky a patáliemi z potápění, a úvahami. Čtenář se tak seznamuje se vším podstatným o chobotnicích a s životy nejen čtyř chobotnic v akváriu, ale i lidí, kteří se o ně starají.
Odpovědi na své otázky se Sy Montgomery občas snaží nalézt ve svých úvahách. Zde ovšem leží pro vědečtěji přemýšlejícího čtenáře kámen úrazu. Autorka sice vychází z odborné četby, ovšem její místy až básnicky vznosné úvahy nejspíše na některých místech budou vyvolávat spíše skepsi (například když ke konci knihy v kostele přemítá, zda mají chobotnice skutečně duši).
Pokud chcete k Mají chobotnice duši? přistupovat jako k literatuře faktu, budete nejspíše zklamaní. Pokud k ní ovšem přistoupíte jako k literární reportáži, která stejnou měrou vypovídá o chobotnicích, lidech i autorce samotné, pak vás čeká na každý pád zajímavý úvod do fascinujícího tématu osminohého vědomí.
Celkové hodnocení: 3,5/5
Mají chobotnice duši? Fascinující nahlédnutí do zázraku vědomí
Sy Montgomery
Kazda 2019
Přeložil Vojtěch Ettler
ISBN 978-80-88316-38-1