Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Průlet Země nejblíže ke Slunci

Průlet Země nejblíže ke Slunci
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

3.1. 2024 · Tomáš Heller

Sotva jsme před pár dny oslavili další jakž takž úspěšně zakončený oběh Země kolem Slunce, už tu máme další astronomickou událost. Ve čtvrtek 4. ledna v 01:38 ráno projde Země během svého letošního oběhu vůbec nejblíže ke Slunci.

Jak už v 17. století popsal Johann Kepler a vysvětlil Isaac Newton, Země i ostatní planety obíhají kolem Slunce po drahách ve tvaru elips. Elipsa je oválná křivka se dvěma ohnisky (pokud obě ohniska splynou v jedno, stává se z elipsy kružnice). V jednom z těchto ohnisek se nachází Slunce, takže naše planeta se k němu na své oběžné dráze přibližuje a zase se od něj vzdaluje. Nejbližším bodě nazývaném perihélium je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí 147 000 000 kilometrů, naopak v bodě nejvzdálenějším (aféliu) je to 152 000 000 km.

Znamená to, že se můžeme 4. ledna v 01:38 těšit na zvláštní podívanou? Bohužel ne, a není kvůli tomu, že bude noc. Je to kvůli velké vzdálenosti Země od Slunce, která způsobuje že rozdíl ve zdánlivé velikosti Slunce na obloze je jen 3,6 % – moc malý na to, abychom změnou pouhým okem přes sluneční filtr viděli.

Zdroje k hlubšímu bádání:

  1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Perih%C3%A9lium
  2. https://www.timeanddate.com/astronomy/perihelion-aphelion-solstice.html
  3. https://earthsky.org/todays-image/composite-image-size-of-sun-aphelion-perihelion/

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0