Mezinárodní tým vědců pod vedením Ruské akademie věd popsal v časopise PLOS One dosud nejstarší doložený zubní zákrok v historii lidstva. Při zkoumání 60 000 let staré stoličky neandertálce z Chagyrské jeskyně na Sibiři objevili experti hlubokou dutinu vedoucí až k zubní dřeni, která vykazovala jasné známky záměrného mechanického zásahu. Mikroskopická analýza odhalila pravidelné lineární rýhy způsobené rotačním pohybem ostrého kamenného nástroje, pravděpodobně z jaspisu. Úspěšnost této pravěké operace navíc potvrdily vyhlazené okraje a stopy následného opotřebení zubu, což dokazuje, že dotyčný jedinec infekci i bolestivý zákrok přežil a stoličku dál úspěšně používal k žvýkání potravy.
Tento přelomový objev posouvá počátky stomatologie o neuvěřitelných 40 000 let do minulosti a zcela vyvrací zažité představy o neandertálcích jako o primitivních tvorech. Provedení takto invazivního ošetření totiž vyžadovalo pokročilé kognitivní schopnosti – od správné diagnostiky zdroje bolesti přes logickou úvahu, že odstranění nakažené tkáně pomůže, až po výrobu specializovaného hrotu a precizní jemnou motoriku. Zákrok zároveň dokládá vysokou úroveň sociální empatie a péče uvnitř neandertálských komunit. Vzhledem k extrémní bolestivosti ošetření zaživa musela mezi členy tlupy existovat hluboká vzájemná důvěra a pravděpodobně i spolupráce dalších asistentů, kteří pomáhali pacienta během vrtání znehybnit.