Vysoké teploty mají prokazatelný negativní vliv na lidskou kognici a činnost srdce. Jakmile okolní teplota překročí 27 °C, lidský mozek omezuje svou kapacitu, což se projevuje podvědomým zjednodušováním slovní zásoby, oslabením pozornosti a zhoršením pracovní paměti. Z hlediska fyziologie se tělo snaží ochladit, kvůli čemuž musí srdce pumpovat až čtyřikrát více krve. Tato enormní zátěž dramaticky zvyšuje riziko infarktu, arytmií a srdečních selhání.
Tento fyziologický stres se nekompromisně promítá do naší pracovní výkonnosti a celkové ekonomiky. Výzkumy potvrzují, že i v teplotně kontrolovaných provozech klesá produktivita s každým stupněm navíc, přičemž kombinace horka a vysoké vlhkosti prohlubuje chybovost a kognitivní únavu. Důsledná hydratace a snižování zátěže během tropických dnů se tak stávají nezbytnou strategií pro ochranu zdraví tváří v tvář měnícímu se klimatu.