Výzkum biologických navigačních systémů přinesl fascinující odhalení o tom, jak někteří živočichové vnímají magnetické pole Země. Ukazuje se, že tento „šílený“ biologický kompas nespoléhá na vnitřní mikroskopické kousky magnetitu, jak se dříve zjednodušeně předpokládalo, ale na extrémně citlivé kvantové procesy probíhající přímo v oční sítnici. Klíčovým prvkem jsou fotoreceptivní proteiny zvané kryptochromy. Ty po absorpci světla vytvářejí takzvané radikálové páry elektronů, které zůstávají po kriticky dlouhou dobu v kvantově provázaném stavu, což zvířatům umožňuje magnetické linie doslova vidět jako vizuální vzorce překrývající jejich běžný zrak.
Tento objev má zásadní význam pro rozvoj mladého oboru kvantové biologie. Skutečnost, že živé organismy dokážou udržet stabilní kvantovou koherenci v teplém, vlhkém a buněčně hlučném prostředí – tedy v podmínkách, které spolehlivě likvidují i ty nejmodernější lidské kvantové počítače vyžadující absolutní nulu – je pro fyziky fascinující záhadou. Detailní pochopení tohoto přirozeného bio-senzoru otevírá dveře nejen k definitivnímu rozluštění ptačí migrace, ale také k technologickému vývoji zcela nové generace vysoce citlivých navigačních systémů, které budou absolutně nezávislé na satelitním signálu GPS.