V čem je vlastně rozdíl, jestli bychom nad hlavou měli naše bílé Slunce nebo temnou černou díru? Hlavním problémem je zejména teplota. Slunce je pro nás obrovským zdrojem energie a naši planetu nám krásně ohřívá. U černé díry je tomu ale naopak. Díra většinu energie z okolí pohlcuje do sebe a sama je tedy chladná. V úvodním obrázku však uvádíme, že vědci tvrdí, že by v tomto místě mohl život i přes to existovat. Jak je to možné
Je to způsobeno hlavně obrovskou gravitací. Nyní situaci velice zjednodušíme pro lepší pochopení. Velká část záření, která se vyskytne v okolí černé díry se na jejím orbitě pouze "ohne", ale nespadne do ní. To je právě klíčem k udržení relativně stálé teploty na případné planetě vhodné pro život. Pro její ohřátí by stačilo takzvané reliktní záření (záření, které vzniklo už v době těsně po Velkém třesku).
Dnes má toto reliktní záření opravdu nízkou vlnovou délku a jeho teplota tak odpovídá hodnotám blížícím se absolutní nule (2,73 K / -270,42 °C; absolutní nula má teplotu 0 K / -273,15 °C). Takováto energie by pro zahřátí planety opravdu nestačila. Zde sehraje roli právě silná gravitace černé díry, která může za určitých podmínek výrazně zkrátit vlnovou délku tohoto záření a dodat mu tak energii. Teplota v některých místech na orbitě černé díry by mohla mít i několik stovek °C.
Ovšem aby byla teplota pro život optimální, musely by nastat dosti specifické podmínky. Jedna by musela černá díra rotovat rychlostí blížící se rychlosti světla, dále by černá díra musela odpovídat hmotnosti nad 163 milionů Sluncí (pro zajímavost černá díra v centru naši galaxie má hmotnost cca 4 miliony Sluncí) a hlavně ona hypotetická planeta by se musela pohybovat těsně za horizontem událostí (tedy místem, odkud už není návratu zpět a vše za touto hranicí pohltí černá díra). Současně by se planeta musela pohybovat v rychlostech desetin rychlosti světla. To by sice způsobilo další zahřívání díky tzv. Dopplerovu jevu*, ale není úplně jasné, jak by se do těchto podmínek mohla planeta vůbec dostat, jelikož pro vznik by toto prostředí bylo dost nestabilní.
Život, který by zde existoval by musel také odolávat silnému ultrafialovému záření. Pro lidi by tak byla planeta i přes vhodnou teplotu neobyvatelná. Dalším problémem by byl zdroj potravy, jelikož ani naše rostliny by takovouto dávku radiace nezvládly. Pohled na nebe by ale na této planetě byl zajímavý. Více než polovinu by tvořila černota. Z určitého bodu oblohy bychom viděli světlo z onoho již zmíněného záření. Slunce by však plně nenahradilo.
Celý výzkum však nebyl o hledání samotného života ve vesmíru, ale spíše o intelektuálním zamyšlení se nad danou problematikou. Také zde bylo demonstrováno, jak úžasné simulační technologie dnes máme k dispozici. A kdo ví, třeba takový život opravdu někde ve vesmíru existuje.
Zdroje k hlubšímu bádání
Habitable Zones around Almost Extremely Spinning Black Holes (Black Sun Revisited)