Novinky
Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou
Vše →

Mozeček nikdy nespí. Vědci zjistili, že mozek pod narkózou vnímá slova a předpovídá budoucnost

Mozeček nikdy nespí. Vědci zjistili, že mozek pod narkózou vnímá slova a předpovídá budoucnost
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

23.6. 2026, 16:00 · Pavel Daněk

Představte si, že ležíte na operačním stole, hluboko v bezvědomí pod vlivem silných anestetik. Chirurgové pracují a vy o sobě absolutně nevíte. Jenže nová přelomová studie ukazuje, že hluboko uvnitř vaší hlavy existuje oblast, která stále bedlivě naslouchá, analyzuje lidskou řeč a dokonce se pokouší odhadnout, jaké slovo zazní jako další.

Překvapení v hlubinách mozku

Doposud se vědci domnívali, že celková anestezie mozek v podstatě vypne a odřízne ho od okolního světa. Nový výzkum odborníků z Baylor College of Medicine v USA však tento mýtus vyvrací. Tým expertů sledoval aktivitu mozkových buněk u sedmi pacientů, kteří podstupovali operaci kvůli epilepsii. Využili k tomu speciální mikroelektrody, které dokážou snímat data z jednotlivých neuronů s extrémně vysokým rozlišením. Tyto sondy zavedli přímo do hipokampu, což je struktura ukrytá hluboko v mozku, která hraje klíčovou roli při učení a ukládání vzpomínek.

Výsledky šokovaly i samotné autory. Ukázalo se, že mozek je během bezvědomí mnohem aktivnější a schopnější, než jsme si kdy dokázali představit. I když jsou pacienti plně uspáni, jejich nervová soustava nadále analyzuje okolní svět a reaguje na podněty.

Mozek funguje jako umělá inteligence

Během experimentů vědci pouštěli spícím pacientům různé zvuky a lidskou řeč. V prvním testu lidé poslouchali opakující se tóny, které občas přerušil nečekaný zvuk. Neurony v hipokampu na tyto změny reagovaly a postupem času se dokonce zlepšovaly v jejich rozpoznávání. To znamená, že mozek se v narkóze dokáže učit.

Druhý pokus byl ještě fascinující. Pacientům pouštěli úryvky z naučných videí a podcastů. Hipokampus v reálném čase zpracovával mluvené slovo. Nervová aktivita ukázala, že mozek aktivně třídil podstatná jména, slovesa i přídavná jména. Co je nejvíce ohromující, mozek se pokoušel předvídat další slovo ve větě. Tento proces je velmi podobný tomu, jakým způsobem generuje odpovědi moderní umělá inteligence.

Nové otázky o lidském vědomí

Tento typ předvídavého kódování byl doposud spojován výhradně s bdělým stavem a plnou pozorností. Skutečnost, že se tak děje v hlubokém bezvědomí, mění pohled na lidskou mysl. Ukazuje se, že složité zpracování informací není pevně vázáno na naše vědomí.

Výzkum byl sice omezen na malý počet pacientů a jeden konkrétní typ anestetika, ale otevírá obrovské možnosti do budoucna. Vědci doufají, že by tyto skryté schopnosti mozku mohly jednoho dne pomoci lidem po mozkové mrtvici nebo s těžkým poraněním hlavy. Pokud mozek vnímá i zdánlivě vypnutý, možná dokážeme tyto signály využít k obnově řeči pomocí speciálních neurálních protéz.

Zdroje pro hlubší bádání

Hippocampal single-neuron speech responses under general anesthesia

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0