Novinky
Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Gamera: Extrémní dolet a unikátní konstrukce pro novou éru dronů Simulace budoucnosti: Kolaps civilizace nemusí znamenat definitivní konec Pokladnice antiky: Národní archeologické muzeum v Athénách Extrémní kvantové provázání: Z bosony ze srážeče LHC přepisují učebnice Přeměna CO2: Plazma a elektrokatalýza mění skleníkový plyn na cenné suroviny Temná hmota mozku: Nově objevené mikroproteiny hrají roli u Alzheimera Slyšet kvantový skok: Fyzikové poprvé v historii pozorovali kvanta zvuku Xenokortex: Vědci stvořili myši s lidskými mozkovými buňkami Jaderný supertank: Čína odhalila plány na monstrum s railgunem Mionium a zkouška gravitace: Padají těžké částice stejně jako obyčejná hmota? Epigenetická daň za konopí: Změny v DNA spermií programují závislost u potomků Podzemní superpowerbanka: Čína ukazuje budoucnost ukládání energie Neviditelná galaxie: Zřejmě jsme potvrdili existenci "temné" galaxie bez hvězd Tváří v tvář Denisovanům: Dávní lidé byli vysocí a zdatní lovci Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Gamera: Extrémní dolet a unikátní konstrukce pro novou éru dronů Simulace budoucnosti: Kolaps civilizace nemusí znamenat definitivní konec Pokladnice antiky: Národní archeologické muzeum v Athénách Extrémní kvantové provázání: Z bosony ze srážeče LHC přepisují učebnice Přeměna CO2: Plazma a elektrokatalýza mění skleníkový plyn na cenné suroviny Temná hmota mozku: Nově objevené mikroproteiny hrají roli u Alzheimera Slyšet kvantový skok: Fyzikové poprvé v historii pozorovali kvanta zvuku Xenokortex: Vědci stvořili myši s lidskými mozkovými buňkami Jaderný supertank: Čína odhalila plány na monstrum s railgunem Mionium a zkouška gravitace: Padají těžké částice stejně jako obyčejná hmota? Epigenetická daň za konopí: Změny v DNA spermií programují závislost u potomků Podzemní superpowerbanka: Čína ukazuje budoucnost ukládání energie Neviditelná galaxie: Zřejmě jsme potvrdili existenci "temné" galaxie bez hvězd Tváří v tvář Denisovanům: Dávní lidé byli vysocí a zdatní lovci
Vše →

Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie

11.7. 2026 · Pavel Daněk

Hlubinné ryby, jako jsou břichatky (Oneirodes), dokážou díky speciálnímu kožnímu pigmentu uloženému v unikátních granulích pohltit až 99,956 % dopadajícího světla. Tyto organismy se tak ve věčné tmě oceánu stávají prakticky neviditelnými i pro predátory s vlastními zdroji světla. Příroda tím bez uhlíkových nanotrubiček dosáhla hodnot srovnatelných s těmi nejtmavšími umělými materiály. Tento fenomén strukturální absorpce však nefunguje jen jako maskování. U pavouků, motýlů či rajek slouží k extrémnímu zvýraznění pestrých barev při páření.

Principy strukturální absorpce světla nyní radikálně posouvají materiálové inženýrství. Vědecký tým vytvořil nový a vysoce odolný kompozitní materiál složený z ultrajemných sazí a uhlíkových nanotrubic, který pohlcuje 99,90 % viditelného světla. Na rozdíl od dosavadních drahých a křehkých vrstev umožňuje tento objev masovou produkci ultračerných povrchů. Technologie najde uplatnění nejen v automobilovém průmyslu, ale především v pokročilé optice, kde dokonalá eliminace odrazů zásadně zvyšuje přesnost vesmírných teleskopů a měřicích přístrojů.

Zaujalo Tě toto téma?

Ultračerná jede

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0