Novinky
Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Rakovina útočí na mladé ženy s brutální silou, statistiky ukazují děsivý zlom generací Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Rakovina útočí na mladé ženy s brutální silou, statistiky ukazují děsivý zlom generací
Vše →

Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie

11.7. 2026 · Pavel Daněk

Hlubinné ryby, jako jsou břichatky (Oneirodes), dokážou díky speciálnímu kožnímu pigmentu uloženému v unikátních granulích pohltit až 99,956 % dopadajícího světla. Tyto organismy se tak ve věčné tmě oceánu stávají prakticky neviditelnými i pro predátory s vlastními zdroji světla. Příroda tím bez uhlíkových nanotrubiček dosáhla hodnot srovnatelných s těmi nejtmavšími umělými materiály. Tento fenomén strukturální absorpce však nefunguje jen jako maskování. U pavouků, motýlů či rajek slouží k extrémnímu zvýraznění pestrých barev při páření.

Principy strukturální absorpce světla nyní radikálně posouvají materiálové inženýrství. Vědecký tým vytvořil nový a vysoce odolný kompozitní materiál složený z ultrajemných sazí a uhlíkových nanotrubic, který pohlcuje 99,90 % viditelného světla. Na rozdíl od dosavadních drahých a křehkých vrstev umožňuje tento objev masovou produkci ultračerných povrchů. Technologie najde uplatnění nejen v automobilovém průmyslu, ale především v pokročilé optice, kde dokonalá eliminace odrazů zásadně zvyšuje přesnost vesmírných teleskopů a měřicích přístrojů.

Zaujalo Tě toto téma?

Ultračerná jede

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0