Novinky
Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou
Vše →

První pozorování kvantového deště

První pozorování kvantového deště
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

21.4. 2025 · Pavel Daněk

Představ si déšť – kapky vody narážející na okno, rozbíhající se do stran, slučující se a opět dělící. Tento jev známe všichni, ale jeho fyzikální podstata je hlubší, než se zdá. A nyní si představ, že něco podobného – kapky tvořené nikoliv vodou, ale atomy v ultrachladném stavu – bylo poprvé pozorováno v kvantovém světě. Vědci tak zachytili jev, který pojmenovali „kvantový déšť“.

Most mezi světy: od molekul ke kvantům

Tento pozoruhodný experiment provedli výzkumníci ze Španělska a Itálie s plynem tvořeným izotopy draslíku-41 a rubidia-87. Podařilo se jim vytvořit ultrachladný stav, ve kterém atomy ztrácí svou individualitu a začínají se chovat jako jedna jediná kvantová entita – oblak bosonů. V takovém prostředí nastávají fluktuace energie a potenciálu, které vedou k formování kapek. A právě jejich rozpad, připomínající déšť, byl poprvé detailně zaznamenán.

Skrytá pravidla kapkové nestability

V klasických kapalinách – třeba u vody – se kapky dělí kvůli jevu známému jako Plateau-Rayleighova nestabilita. Je to výsledek nerovnováhy v povrchovém napětí a gravitačních silách. V kvantovém plynu však nehraje hlavní roli gravitace, ale kvantová korekce známá jako Lee-Huang-Yangův efekt, který způsobuje odpudivou sílu mezi částicemi. Tato síla pak narušuje jednotný kvantový oblak a rozděluje jej na jednotlivé kapky.

Poprvé s takovou přesností

Zatímco kvantové kapky byly dříve zaznamenány, jejich nestabilita a krátká existence bránily podrobnému výzkumu. Tentokrát však kapky přetrvaly desítky milisekund – dost dlouho na to, aby je mohli vědci analyzovat. Při uvolnění kvantového plynu do úzkého vlnovodu – prostoru, který omezuje jeho pohyb – došlo ke vzniku několika oddělených kapek. Ty se lišily velikostí podle počtu atomů a jejich vazebné energie, přesně podle teoretických předpovědí.


a) Schéma experimentálního uspořádání. b) Časování nestabilit, které byly do ultrachladného plynu zavedeny za účelem jeho fragmentace. c) Absorpční data pro draslík, znázorňující načasování fragmentace v milisekundách. (Cavicchioli et al., Physical Review Letters, 2025)

Nové možnosti kvantových technologií

Fyzici Luca Cavicchioli a Chiara Fortová, kteří výzkum vedli, vidí v tomto objevu víc než jen exotický jev. Podle nich se otevírá cesta k vytvoření stabilních polí kvantových kapek, které by mohly být využitelné v kvantových technologiích. A přitom vychází z fenoménu, který známe ze světa deště – jen tentokrát v podmínkách, kde nevládne voda, ale čistá kvantová pravděpodobnost.

Kombinací experimentálních dat a numerických simulací se jim podařilo ukázat, že kapilární nestabilita – známá z běžného světa – se uplatňuje i na nejmenších škálách. Kvantový déšť tak není jen poetický výraz. Je to skutečný jev, který propojuje naši každodenní zkušenost s nejhlubšími zákony vesmíru.

Zdroj k hlubšímu bádání

Dynamical Formation of Multiple Quantum Droplets in a Bose-Bose Mixture

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0