Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

První pozorování kvantového deště

První pozorování kvantového deště
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

21.4. 2025 · Pavel Daněk

Představ si déšť – kapky vody narážející na okno, rozbíhající se do stran, slučující se a opět dělící. Tento jev známe všichni, ale jeho fyzikální podstata je hlubší, než se zdá. A nyní si představ, že něco podobného – kapky tvořené nikoliv vodou, ale atomy v ultrachladném stavu – bylo poprvé pozorováno v kvantovém světě. Vědci tak zachytili jev, který pojmenovali „kvantový déšť“.

Most mezi světy: od molekul ke kvantům

Tento pozoruhodný experiment provedli výzkumníci ze Španělska a Itálie s plynem tvořeným izotopy draslíku-41 a rubidia-87. Podařilo se jim vytvořit ultrachladný stav, ve kterém atomy ztrácí svou individualitu a začínají se chovat jako jedna jediná kvantová entita – oblak bosonů. V takovém prostředí nastávají fluktuace energie a potenciálu, které vedou k formování kapek. A právě jejich rozpad, připomínající déšť, byl poprvé detailně zaznamenán.

Skrytá pravidla kapkové nestability

V klasických kapalinách – třeba u vody – se kapky dělí kvůli jevu známému jako Plateau-Rayleighova nestabilita. Je to výsledek nerovnováhy v povrchovém napětí a gravitačních silách. V kvantovém plynu však nehraje hlavní roli gravitace, ale kvantová korekce známá jako Lee-Huang-Yangův efekt, který způsobuje odpudivou sílu mezi částicemi. Tato síla pak narušuje jednotný kvantový oblak a rozděluje jej na jednotlivé kapky.

Poprvé s takovou přesností

Zatímco kvantové kapky byly dříve zaznamenány, jejich nestabilita a krátká existence bránily podrobnému výzkumu. Tentokrát však kapky přetrvaly desítky milisekund – dost dlouho na to, aby je mohli vědci analyzovat. Při uvolnění kvantového plynu do úzkého vlnovodu – prostoru, který omezuje jeho pohyb – došlo ke vzniku několika oddělených kapek. Ty se lišily velikostí podle počtu atomů a jejich vazebné energie, přesně podle teoretických předpovědí.


a) Schéma experimentálního uspořádání. b) Časování nestabilit, které byly do ultrachladného plynu zavedeny za účelem jeho fragmentace. c) Absorpční data pro draslík, znázorňující načasování fragmentace v milisekundách. (Cavicchioli et al., Physical Review Letters, 2025)

Nové možnosti kvantových technologií

Fyzici Luca Cavicchioli a Chiara Fortová, kteří výzkum vedli, vidí v tomto objevu víc než jen exotický jev. Podle nich se otevírá cesta k vytvoření stabilních polí kvantových kapek, které by mohly být využitelné v kvantových technologiích. A přitom vychází z fenoménu, který známe ze světa deště – jen tentokrát v podmínkách, kde nevládne voda, ale čistá kvantová pravděpodobnost.

Kombinací experimentálních dat a numerických simulací se jim podařilo ukázat, že kapilární nestabilita – známá z běžného světa – se uplatňuje i na nejmenších škálách. Kvantový déšť tak není jen poetický výraz. Je to skutečný jev, který propojuje naši každodenní zkušenost s nejhlubšími zákony vesmíru.

Zdroj k hlubšímu bádání

Dynamical Formation of Multiple Quantum Droplets in a Bose-Bose Mixture

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0