Není to houba, ani plíseň
Hlenka druhu Physarum polycephalum, které se lidově přezdívá malá bublina s mnoha hlavami, rozbíjí naše dosavadní chápání biologie. Většinu života tráví jako shluk buněčných jader a viskózní hmoty. Nepotřebuje kosti ani svaly, aby se pohybovala. Prostě se rozlije a aktivně vyhledává potravu. Když narazí na živiny, pamatuje si cestu, což je u organismu bez jediného neuronu naprosto fascinující výkon.
Past z modrého světla
Vědci z Německa a Spojených států se pokusili přijít na kloub tomu, jak tento organismus vlastně činí rozhodnutí. Použili k tomu past vytvořenou z modrého světla. Hlenka se modrého záření štítí, takže ji lze snadno ohraničit geometrickými tvary na agarové misce. Když však dostala hlad, začala aktivně testovat únikové cesty a vysílat drobné výrůstky do všech stran, aby našla cestu ven.
Fyzika vítězí nad instinktem
Ukázalo se, že za takzvaným rozhodováním nestojí žádná centrální inteligence. Vše je čistou otázkou mechaniky a fyziky kapalin. Hlenka využívá rytmické peristaltické stahy k pumpování své vnitřní hmoty. Když narazí na hranici pasti, výrůstky podél nejdelší osy geometrického tvaru vytvoří nejvhodnější podmínky pro transport hmoty. Právě tento fyzikální proces vyvine dostatečný tlak na to, aby organismus prorazil ven z pasti.
Co nás to učí o decentralizovaných systémech
Tento objev mění pohled na to, jak systémy bez mozku dokážou adaptovat své chování na základě omezení prostředí. Hlenka se nerozhoduje v lidském slova smyslu. Místo toho využívá proudění kapalin a mechanické principy, aby nalezla nejefektivnější cestu za přežitím. Jde o krásnou ukázku toho, jak příroda řeší komplexní problémy bez potřeby složitého řídícího centra.
Zdroje pro hlubší bádání
Physicists Discover How Slime Mold Makes Decisions Without a Brain