Australští astronomové zanalyzovali výjimečnou událost gravitačního mikročočkování, při které neznámý objekt pojmenovaný Phoebe na pouhou hodinu symetricky zjasnil světlo vzdálené hvězdy ve Velkém Magellanově oblaku. Podle astrofyzikálních propočtů má toto těleso hmotnost odpovídající přibližně trojnásobku našeho Měsíce a nepohybuje se uvnitř disku Mléčné dráhy, nýbrž v halu temné hmoty v mezigalaktickém prostoru. Vědci zvažují dvě hlavní realistická vysvětlení: buď se jedná o neobvykle malou potulnou planetu vyvrženou ze své domovské soustavy, nebo o dosud nepolapitelnou primordiální černou díru, která se zrodila v bouřlivém chaosu raného vesmíru ještě před vznikem prvních atomů.
Detekce takto malého a izolovaného tělesa se nachází na samotné hranici současných pozorovacích schopností lidstva a zásadně posouvá možnosti mapování skrytých struktur vesmíru. Pokud by se v budoucnu potvrdilo, že jde o primordiální černou díru, astrofyzici by získali první přímý důkaz pro řešení záhady temné hmoty a ověření modelů rané kosmické evoluce. Výzkum Phoebe jasně demonstruje, že mezigalaktický prostor není absolutně prázdné vakuum, ale ukrývá fascinující populaci osamocených objektů, jejichž přítomnost dokážeme odhalit výhradně díky preciznímu sledování gravitačního ohýbání světla.
Zaujalo Tě toto téma?
Záhada jménem Phoebe: Cosi prolétlo mezi námi a Velkým Magellanovým oblakem