Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Záhadná růžová planeta šokuje astronomy svými slanými oblaky a jedovatou atmosférou

Záhadná růžová planeta šokuje astronomy svými slanými oblaky a jedovatou atmosférou
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

30.6. 2026, 16:00 · Pavel Daněk

Vesmír je plný podivuhodných světů, ale ten nejnovější objev překonává všechna očekávání. Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba prozkoumali obří růžovou planetu, která je mnohem hmotnější než náš Jupiter. Její atmosféru navíc halí naprosto nečekaný fenomén, a to mraky plné soli a toxických plynů.

Růžový obr na okraji temnoty

Naše vesmírná fantazie je neustále živena neuvěřitelnou rozmanitostí cizích světů. Známe superzemě v obyvatelných zónách, ledové planety i děsivé světy připomínající obrovské oči. Některá tělesa se však klasifikují jen velmi obtížně. Jsou totiž tak chladná a temná, že unikají pozornosti běžných pozemských observatoří. Objekt s označením GJ504b byl poprvé objeven v roce 2013 a nachází se necelých 60 světelných let od nás. Obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci, ale v obrovské vzdálenosti. Oběžná dráha této planety je čtyřicetkrát rozlehlejší než ta naše pozemská. Leží dokonce dál než Pluto v naší sluneční soustavě.

A Famously Weird "Pink Planet" May Have Salty Clouds, A New Study Suggests

Ilustrace GJ504b, do růžového oparu zahaleného vesmírného tělesa obíhajícího hvězdu ne nepodobnou našemu Slunci, která se nachází přibližně 60 světelných let od Země. (NASA/Goddard Space Flight Center)

Tajemství odhalené díky infračervenému zraku

Vědci se dlouho nemohli shodnout, co přesně objekt GJ504b představuje. Může jít o masivní planetu, ale také o takzvaného hnědého trpaslíka. Hnědí trpaslíci jsou záhadná třída vesmírných těles připomínajících spíše nepodařené hvězdy než skutečné planety. Pozemské přístroje na takto detailní průzkum zkrátka nestačily. Právě proto na scénu nastoupil Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Aneesh Baburaj z výzkumného týmu Northwestern University vysvětluje, že jakmile získali spektrum z tohoto neuvěřitelně chladného vesmírného tělesa, okamžitě věděli, že narazili na něco zcela unikátního.

Slaná mračna a jedovatý koktejl

Nová měření ukázala, že GJ504b je asi o deset procent menší než náš Jupiter, ale rovnou pětadvacetkrát hmotnější. Na poměry obřích těles, která se obvykle rodí s neuvěřitelně spalujícím žárem, je tento objekt překvapivě chladný. S teplotou kolem 290 stupňů Celsia je několikanásobně chladnější než jeho vrstevníci. To naznačuje stáří v rozmezí dvou až čtyř a půl miliardy let. Když se badatelé pokusili nasimulovat atmosféru planety v počítačových modelech, narazili na podivnou tepelnou anomálii. Fyzikálně nemožný stav zmizel až ve chvíli, kdy do simulace přidali oblačnost plnou soli. Mraky z chloridu draselného nebo sulfidu zinečnatého se ukázaly jako absolutní klíč k pochopení tohoto podivného světa.

A Famously Weird "Pink Planet" May Have Salty Clouds, A New Study Suggests

Ilustrace porovnávající vlastnosti různě velkých vesmírných těles, včetně jejich atmosférických podmínek, jako jsou například bouřlivá (vířící) mračna. (NASA, ESA, SDO, NASA-JPL, Caltech, Amy Simon/NASA-GSF; Grafika: Elizabeth Wheatley/STScI)

Stopy vedoucí ke zrodu planet

V růžovém oparu této planety víří kromě slaných mraků i nebezpečná směsice dalších látek. Vědci objevili stopy vody, oxidu uhelnatého, metanu, amoniaku a sirovodíku. Složení těžkých prvků navíc ukazuje na obohacení uhlíkem, kyslíkem a možná i sírou, což je velmi podobné našemu domovskému Jupiteru. Tyto fantastické poznatky naznačují, že podivný růžový objekt vznikl pravděpodobně z disku prachu a plynu jako běžná planeta. Tento zlomový objev tak představuje obrovský krok vpřed v našem chápání chladných a temných těles roztroušených napříč celým kosmem.

Zdroje pro hlubší bádání

This Famously Weird Pink Planet May Have Salty Clouds, Study Finds

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0