Novinky
Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou
Vše →
Jak vyrobit kost?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

7.4. 2024 · Tomáš Heller

Lidské tělo je plné fascinujících materiálů. Materiáloví inženýři se jimi rádi inspirují a největší inspirací jim bývají kosti. A to proto, že občas musí naopak zapojit svoje znalosti, aby chybějící část nějaké kosti tělu nahradili. Nejeden z vás má určitě zkušenost s ocelovými nebo titanovými implantáty, existují ale i další přístupy...

Co udělat, když je potřeba nahradit část kosti? Nejlepší by bylo implantovat do těla materiál, který se kosti co nejvíce podobá. Měl by mít podobné složení, podobnou pevnost a tuhost a umožnit kostním buňkám, aby jej postupně osídlily. Nejlépe tedy začít tím, že se podíváme, z čeho je tvořená původní kost.

Kosti tvoří dvě hlavní složky - minerální a organická. Minerální část se skládá převážně z minerálu hydroxyapatitu (varianta fosforečnanu vápenatého) a tvoří asi 60 % kosti. 30 % připadá na organickou složku, kterou je převážně kolagen. Zbylých 10 % tvoří voda.

Pro nahrazení kosti vyvinuli vědci kompozit složením podobný: v kolagenové hmotě (nazývané matrice) je rozptýleno spousta nanočásteček hydroxyapatitu a celý materiál zpevňují tenoučká polymerní vlákna kyseliny polymléčné (komunitě 3D tisku známé PLA). Kolagen získali izolací z rybích ploutví a kůží, zatímco zdrojem hydroxyapatitu byly telecí kosti.

Z takto připraveného materiálu poté vědci vyrobili implantát, který voperovali praseti, aby ho ozkoušeli. Ukázalo se, že takový implantát se nejen chová podobně jako kost, ale dokonce se v kost pomalu mění. Tělo ho totiž postupně kostí prorůstá, zatímco původní kompozit odbourává a rozkládá.

Jak vidíte, příroda nám dokáže být velkou inspirací. Napodobováním jejích komplexních struktur dokážeme vymýšlet spoustu chytrých věcí a občas i uzavřít kruh a nahradit důležité části lidského těla chytře a vstřícně.

Zdroje pro další bádání

  1. BALÍK, Karel a SUCHÝ, Tomáš. Biokompozitní náhrady kostní tkáně. Středisko společných činností AV ČR, 2015.
  2. BALÍK, Karel, SUCHÝ, Tomáš, ČIŽMÁROVÁ, Elena a ŠPATENKA, Petr. Research and development of bio-composites for the bone replacement during last 25 years. In: New Trends in Biomedical and Bio-based Materials. Tri-State Bionanotechnology, 2018.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0