Smysl, který nevidíte, ale bez kterého byste nepřežili
Interocepce je schopnost těla vnímat a interpretovat vlastní vnitřní signály. Jde o vjemy, které si běžně vůbec neuvědomujeme, přestože probíhají neustále: srdeční rytmus, dýchání, pocit hladu nebo tělesnou teplotu.
Psycholožky Jennifer Murphy z Royal Holloway University of London a Freya Prentice z University College London popsaly tento smysl jako mimořádně důležitý, protože zajišťuje, aby všechny systémy v těle fungovaly optimálně. Upozorňuje nás totiž na chvíle, kdy je tělo mimo rovnováhu, například nás donutí sáhnout po vodě, když máme žízeň, nebo si sundat svetr, když je nám příliš horko.
Když vnitřní signály začnou lhát
Zatím to zní jednoduše. Vědci ale postupně zjišťují, že interocepce nereguluje jen naše základní biologické potřeby. Podle nových poznatků může hrát roli i v celé řadě duševních potíží, mezi něž patří úzkosti, deprese, posttraumatická stresová porucha nebo poruchy příjmu potravy.
Výzkum je stále v raných fázích, ale základní myšlenka spočívá v tom, že naše vnímání svalového napětí, dechu a srdečního tepu nám dává důležité vodítko, zda je daná situace bezpečná, nebo ne. Pokud je tento proces narušen, může se podílet na vzniku duševních potíží. Člověk trpící úzkostí si například může v sociální situaci intenzivně uvědomovat vlastní zrychlený tep, což v něm danou situaci ještě více znepříjemní.
Ženy a muži vnímají své tělo jinak
Rozsáhlá analýza devadesáti tří studií, kterou provedly Murphy a Prentice, odhalila, že interocepce se výrazně liší mezi muži a ženami. Ženy přitom dosahovaly nižší přesnosti zejména u úkolů zaměřených na vnímání tepu srdce.
Tento rozdíl by mohl částečně vysvětlovat, proč jsou úzkosti a deprese od puberty častější u žen než u mužů. Autorky ale zdůraznily, že vztah mezi těmito jevy je složitý a zatím ne zcela objasněný.
Hlad, nálada a schopnost udržet klid
Nejsou to jediné vědkyně, které se tímto propojením zabývají. Letošní experiment publikovaný v časopise eBioMedicine zkoumal, jak hlad ovlivňuje náladu. Ukázalo se, že lidé se silnou a přesnou interocepcí zažívali méně výkyvů nálady než ti, jejichž vnímání vlastního těla bylo méně přesné.
Podle hlavního autora studie, lékařského psychologa Nilse Kroemera z Univerzity v Tübingenu, to neznamená, že by tito lidé hlad necítili. Zdálo se ale, že dokážou lépe udržet svou náladu stabilní i ve chvílích, kdy hladoví.
Anorexie a tělo, které přestalo naslouchat
Jeden z nejpřesvědčivějších důkazů o síle interocepce přinesl výzkum lidí s anorexií nervosa, který provedli vědci z UCLA. Vychází z myšlenky, že lidé s touto poruchou postupně ztrácejí schopnost naslouchat vlastním signálům hladu.
Pomocí polykací vibrující pilulky, kterou vědci k testování interocepce použili, se podařilo prokázat, že tento jev je skutečně reálný, a to i u pacientů, kteří již znovu nabrali ztracenou váhu.
Sahib Khalsa, hlavní autor studie a neurovědec z UCLA, vysvětlil, že lidé s mentální anorexií vnitřní signály těla jednoduše neignorují. Jejich nervový systém je podle něj může zpracovávat jinak, takže jsou pro ně tyto signály hůře rozpoznatelné, méně důvěryhodné a obtížněji se z nich dá poučit. Právě to může podle vědce přispívat k přetrvávání příznaků i poté, co se hmotnost pacienta vrátí do normy.
Existuje interocepce vůbec?
Ne všichni odborníci jsou ale o konceptu interocepce zcela přesvědčeni. Odborný text publikovaný v roce 2024 v časopise Frontiers in Psychology dokonce nesl tvrzení, že něco jako interocepce vůbec neexistuje.
Autoři v čele s kognitivním vědcem Felixem Schoellerem z MIT přiznali, že jejich provokativní název měl především upoutat pozornost. Podle nich ale odborná veřejnost pojmem interocepce často zjednodušuje mnoho různých a odlišných jevů do jediné příliš široké kategorie.
Tým ve svém textu upozornil, že označení interocepce se často používá způsobem, který nedostatečně vystihuje složitost a rozmanitost jevů, jež má popisovat. A možná mají pravdu. Barry Smith z University of London dokonce tvrdí, že lidé disponují až třiatřiceti různými smysly.
Tělo, které toho ví mnohem víc, než si myslíme
Ať už má interocepce podobu jednoho jasně definovaného smyslu, nebo souboru mnoha odlišných procesů, jedno je jisté. Lidské tělo je mnohem citlivější a vnímavější, než si běžně přiznáváme. I když pro některé z těchto vjemů zatím nemáme přesné pojmenování, už teď hrají v našem duševním zdraví mnohem větší roli, než jsme si dosud uvědomovali.
Podle Prentice a Murphy může lepší porozumění všem faktorům, které ovlivňují naši interoceptivní schopnost, jednou pomoci vyvinout účinnější léčbu celé řady duševních potíží.
Zdroje pro hlubší bádání
Interoception, gender and mental health (ScienceDirect)
Hunger, mood and interoception (eBioMedicine)
Differences in how men and women perceive internal body signals could have implications for mental health (The Conversation)
Humans May Actually Have Over 30 Senses, Scientists Say (ScienceAlert)
There is no such thing as interoception (PubMed)
Vibrating pill could help predict relapse risk in anorexia (UCLA Health)